ÚVOD
Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež s náhradou mzdy nebo platu je poměrně novou právní úpravou obsaženou v § 203a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen "ZP"), která vznikla s účinností od 1. 1. 2021 na základě zákona č. 285/2020 Sb. Nicméně tato právní úprava si vyžádala poměrně rozsáhlou novelu týkající se nejen zákoníku práce, ale i zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen "ZPSZ"). Zákonem č. 321/2023 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2024 zrevidován celý § 203a ZP upravující danou problematiku a nově byla do ZPSZ vložena celá část desátá upravující postup při úhradě náhrady mzdy nebo platu podle § 203a ZP. Novelou s účinností od 1. 1. 2024 došlo především k vytvoření ucelené právní úpravy, jak hmotněprávní, tak procesněprávní. Nově je problematika pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež (dále jen "pracovní volno") komplexně řešena v § 203a ZP s odkazem na ZPSZ.
KDO MÁ NÁROK NA PRACOVNÍ VOLNO A ZA JAKÝCH PODMÍNEK
Pracovní volno se v tomto případě týká pouze zaměstnanců v pracovním nebo služebním poměru, tj., na pracovní volno podle § 203a ZP nevznikne nárok zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (srov. § 77 odst. 3 ZP).
Pracovní volno se poskytuje pro jiný úkon v obecném zájmu blíže specifikovaný v § 203a odst. 1 ZP, jde například o činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, k činnosti oddílových vedoucí a vychovatelů a k obdobným činnostem na sportovních soustředěních pro děti a mládež. Toto volno lze čerpat libovolně po částech v rámci více akcí, avšak maximálně v rozsahu 3 týdnů v rámci kalendářního roku. V této souvislosti je třeba zmínit, že v § 203a ZP je nově upřesněno, že za děti a mládež se považují fyzické osoby mladší 26 let. Naopak pojmy jako jsou tábory či sportovní soustředění zákon nijak nedefinuje a je třeba k nim přistupovat jako ve společnosti k obecně známým pojmům a v té souvislosti je tak i vykládat. Poskytnutí pracovního volna například nebrání skutečnost, že sportovní soustředění se koná bez potřeby ubytování účastníků.
Podstatnou podmínkou pro vznik nároku na pracovní volno je to, aby zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před poskytnutím tohoto volna pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží, přičemž tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež. Za soustavnou činnost se považuje činnost pravidelná, která není příležitostná či jednorázová, přičemž zákonem není přesně stanoveno, v jakém rozsahu musí být činnost vykonávána, aby byla považována za soustavnou. Soustavnost tedy bude záležet na individuálním posouzení subjektu, pro kterého zaměstnanec práci s dětmi vykonává. Splnění této podmínky by však nemělo bránit krátkodobé přerušení této činnosti s dětmi a mládeží například z důvodu nemoci, či z důvodu letních prázdnin. Co se týče podmínky bezplatnosti, je vhodné upozornit, že tato se nevztahuje k činnosti na táboře či sportovním soustředění, v souvislosti se kterou je poskytováno pracovní volno. Zaměstnanec tak může být například za činnost vedoucího na táboře odměněn.
Náhrada mzdy nebo platu za pracovní volno náleží zaměstnanci v kalendářním roce pouze v rozsahu počtu hodin odpovídajících délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Pokud se pracovní doba v průběhu roku změní (např. dojde k jejímu zkrácení), dojde k poměrnému přepočítání i nároku na náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno.
Zaměstnanec, který má stanovenou kratší týdenní pracovní dobu v délce 20 hodin týdně, čerpá pracovní volno dva dny a náleží mu náhrada mzdy za 8 hodin. Při takto stanovené kratší týdenní pracovní době má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za pracovní volno v rozsahu 20 hodin za rok. Zaměstnanci byla poskytnuta náhrada mzdy za 8 hodin, tedy z celkového počtu 20 hodin již vyčerpal 40 % ročního limitu a 60 % ročního limitu mu zbývá. Následně u tohoto zaměstnance dojde ke změně stanovené týdenní pracovní doby z 20 hodin týdně na 40 hodin týdně. Od této změny stanovené týdenní pracovní doby bude mít zaměstnanec do konce roku nárok na náhradu mzdy za pracovní volno za celkem 24 hodin (60 % ze 40 hodin).
Výše náhrady mzdy nebo platu se stanoví ve výši průměrného hodinového výdělku zaměstnance, avšak ne vyšší než ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. V roce 2024 činí výše jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy částku 243,90 Kč dle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 12. 2023 č. 400/2023 Sb. Při týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin by náhrada mzdy nebo platu za pracovní volno mohla…
