2015.13.6
"Státní" kategorie a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2015
Ing. Antonín Daněk
Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona o sociálních službách a další.
Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé často využívají pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. U obou typů dohod došlo s účinností od 1. 1. 2012 ke změnám. Osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti se považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, dosáhne-li zúčtovaný příjem alespoň 2 500 Kč. Aby byla osoba pracující na základě dohody o provedení práce ve zdravotním pojištění zaměstnancem, tedy s povinností placení pojistného zaměstnavatelem, musí dosažený příjem převýšit 10 000 Kč. Další významnou změnou je skutečnost, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Ve zdravotním pojištění se však nebere v úvahu problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.
NEŘEŠÍ SE MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u dohody o pracovní činnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je úhrn skutečně dosažených příjmů bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, období nemoci, případné neplacené volno apod.
V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při zaměstnávání "státních pojištěnců" formou některé z dohod. Jako modelový případ je použito zaměstnání poživatele starobního nebo invalidního důchodu, neboli osoby, za kterou je plátcem pojistného taktéž stát.
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti má kolísavý příjem. V měsíci únoru dosáhl příjmu 3 000 Kč, v měsíci březnu 2 380 Kč a v měsíci dubnu 2 800 Kč.
V tomto případě musí zaměstnavatel přihlížet k rozhodné částce 2 500 Kč. Zaměstnanec bude v měsíci únoru přihlášen ke dni, ve kterém začne na základě dohody vykonávat sjednanou práci. Následně bude odhlášen k datu 28. 2. a poté opětovně přihlášen k 1. 4., neboť v měsíci březnu nevzniklo výší zúčtovaného příjmu zaměstnání. Konečné odhlášení se provede ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Protože má zaměstnanec řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nevznikne odhlášením na měsíc březen žádný problém. Takovou situaci by naopak musel řešit zaměstnanec, na kterého se ve zdravotním pojištění zákonné minimum vztahuje.
Příklad č. 2
Příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce činí 10 000 Kč.
Tato částka je u dohody o provedení práce nejvyšší možnou, ze které se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí. Zaměstnavatel tak nepřihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a pojistné z dosaženého příjmu neodvádí. Pojistné by se neodvádělo ani v případě, kdyby bylo se zaměstnancem sjednáno více dohod a v součtu příjmů by nebyla překročena částka 10 000 Kč. Zaměstnavatel však musí věnovat pozornost tomu, zda nebude na základě této dohody dodatečně zúčtován zaměstnanci nějaký příjem. Pokud by k této situaci došlo, vzniklo by v posledním měsíci trvání dohody zaměstnání a z částky 10 000 Kč a ze zúčtované odměny by se odvedlo pojistné za ten měsíc, do kterého by byla odměna zúčtována. Například při ukončení dohody k datu 30. 4. a navazující odměny ve výši 2 000 Kč, zúčtované do června, by vzniklo zaměstnání v dubnu a k úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců za červen by se ještě připočetla částka 12 000 Kč.
Příklad č. 3
Dohoda o provedení práce je uzavřena od 19. 1. do 24. 4., v tomto období zaměstnanec i pracoval. Vyměřovací základ byl v jednotlivých měsících:
Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 1. 2. a odhlašuje ke dni 31. 3., tedy na období těch kalendářních měsíců, ve kterých vznikla z titulu výše zúčtovaného příjmu účast na zdravotním pojištění. Pojistné za měsíce únor a březen se odvede sazbou 13,5 % ze zúčtovaného příjmu.
Příklad č. 4
Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti se stabilním příjmem 5 000 Kč. V měsíci březnu byl nemocen a mimoto měl ještě tři dny neplaceného volna, takže jeho vyměřovací základ za tento měsíc činil 2 300 Kč.
V tomto případě platí následující:
-
s ohledem na pokles příjmu pod "rozhodnou" hranici 2 500 Kč provede zaměstnavatel odhlášení zaměstnance k datu 28.2. Jestliže příjem za měsíc duben dosáhne alespoň 2 500 Kč (což lze reálně předpokládat), bude zaměstnanec opětovně přihlášen k 1. 4.,
-
nemoc nemá v tomto případě vliv na placení pojistného,
-
na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele nebude tato osoba v měsíci březnu započtena do celkového počtu zaměstnanců,
-
z poskytnutého neplaceného volna se žádné pojistné neodvádí.
Příklad č. 5
Osobě celodenně osobně a řádně pečující…
