dnes je 3.10.2022

Input:

DAŇ Z PŘÍJMŮ VYBÍRANÁ SRÁŽKOU - 1. část

2.8.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Srážková daň je typ daně zmiňovaný v § 36 a 38d zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., v platném znění. Uplatňuje na příjmy jednorázového charakteru, jako jsou např. příjmy z dohod o provedení práce do zákonem stanoveného limitu 5 000 Kč, dividend, úroků z účtů, podílů, výher apod. Obecně daň z příjmů odvádí finančnímu úřadu buď:

  • poplatník tj. příjemce zdanitelných příjmů, a to jak právnická osoba, tak i fyzická osoba, nebo

  • plátce tj. osoba (právnická i fyzická), která výše uvedené příjmy poplatníkům vyplácí.

     Daň poplatník odvádí jednorázově jednou ročně na základě daňového přiznání, nebo zálohově v předepsaných termínech.

     Na druhé straně srážkovou daň je povinen strhnout poplatníkovi a odvést příslušnému finančnímu úřadu v předepsaných termínech vždy plátce, který musí též na konci roku pomocí formuláře Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně provést vyúčtování této srážkové daně a příslušný formulář odeslat finančnímu úřadu do konce ledna následujícího roku za všechny poplatníky, kterým v uplynulém období tuto daň srazil.

Provedení srážky daně

1. TERMÍNY SRÁŽKY DANĚ

     Zákon o daních z přííjmů v § 38d stanoví mimo jiné, že daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36 zákona o daních z příjmů. Srážku je povinen provést plátce daně v těchto termínech:

  • při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady (zdanitelné částky) ve prospěch poplatníka,

  • u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých půjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, tj. daňovým nerezidentům, nejpozději v den, kdy plátce o závazku účtuje v souladu s účetními předpisy,

  • nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty u dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti,

  • u dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty,

  • ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 9,

  • u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5 a v § 36 odst. 2 písm. a) bodech 10 a 7 mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací smlouvou proveden,

  • u dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o rozdělení zisku podílového fondu,

  • při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem, je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy.

     Nebyla-li provedena výplata dividendových příjmů ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období. Přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP], se dnem provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.

2. ODVEDENÍ SRAŽENÉ DANĚ

     Plátce daně je podle § 38d zákona povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního, měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku. Pokud plátce podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36 ZDP.

3. SPLNĚNÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI POPLATNÍKA

     Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených:

  • v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6), tj. příjmy z pracovního vztahu podle § 6 odst. 4 zákona,

  • v § 36 odst. 6, tj. příjmy penzijního fondu.

     Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, tj. fyzické nebo právnické osoby - daňového nerezidenta, vydá správce daně plátci „Potvrzení o sražení daně“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.

Výše zvláštní sazby daně

     Výši daně sražené zvláštní sazbou daně stanoví § 36 ZDP. Základ daně pro výpočet daně vybírané zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů a daň vypočtená zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje rovněž na celé koruny dolů.

1. SAZBY PRO DAŇOVÉ NEREZIDENTY

     Pro daňové nerezidenty existují tři zvláštní sazby daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky. Pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), uvádí § 36 odst. 1 ZDP jednotlivé sazby daně.

2. SAZBY PRO DAŇOVÉ REZIDENTY I NEREZIDENTY

     Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a § 17 ZDP, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, podle § 36 odst. 2 zákona činí:

  1. 15 %, a to:

    • z dividendového příjmu, u poplatníků podle § 2 z úrokového příjmu z dluhopisu, ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,

    • z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,

    • z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

    • z podílu na zisku tichého společníka,

    • z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

    • z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

    • z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

    • z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

    • z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle zvláštního právního předpisu ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

    • ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy.

    Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.

  2. 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to:

    • z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h), s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu [§ 10 odst. 3 písm. b) nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),

    • z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch), s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f),

  3. 15 %, a to:

    • z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu, z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c),

    • z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7, s výjimkou uvedenou pod písm. d),

    • z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu, a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,

    • z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,

    • příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu podle § 10 odst. 1 písm. k),

  4. 25 %

    • z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého

Nahrávám...
Nahrávám...