dnes je 16.8.2022

Input:

Důsledky neplatného rozvázání pracovního poměru pro zdravotní pojištění

30.8.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     S účinností od 1. 1. 2007 je neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele řešeno v ustanovení § 69 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže dal zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo pokud s ním neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnanec písemně bez zbytečného odkladu zaměstnavateli oznámí, že s tímto rozhodnutím zaměstnavatele nesouhlasí a trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu. Tato náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

     Pokud zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,

  1. byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,

  2. byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit. V těchto případech má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby.

     Z pohledu zdravotního pojištění není tato náhrada mzdy (i jako příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání, zakládajícího účast na nemocenském pojištění) ani po datu 1. 1. 2007 vyjmenována mezi plněními, ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí. Z tohoto důvodu podléhá zúčtovaná náhrada mzdy platbě pojistného.

     Náhrada mzdy, kterou je zaměstnavatel povinen při neplatnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnanci uhradit podle zákoníku práce nebo na základě rozhodnutí soudu, se do vyměřovacího základu (bývalého) zaměstnance započítává v tom měsíci, ve kterém byla zaměstnanci zúčtována. V této souvislosti je však zapotřebí mít na zřeteli, že vyměřovacím základem je hrubá částka tohoto zaměstnancova příjmu. Pokud totiž má být podle rozhodnutí soudu zúčtována a vyplacena v příslušném kalendářním měsíci zaměstnanci (i bývalému) určitá částka, jedná se zpravidla o čistý příjem, snížený o zákonné odvody. Za této situace musí tedy zaměstnavatel nejprve vypočítat z položky čistého příjmu hrubý příjem a z něho pak 13,5% sazbou stanovit výši pojistného na zdravotní pojištění. Pro účely výpočtu hrubého příjmu lze použít například podkladových materiálů z úřadu práce nebo finančního úřadu.

     Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, kdy současně nepřetržitě trvala i účast na nemocenském pojištění, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po celé období trvání účasti na nemocenském pojištění. Obzvláště v těchto případech je však nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kdy úhrn zúčtovaných příjmů musí činit s účinností od 1. 1. 2007 v rozhodném období (kalendářním měsíci) nejméně 8 000 Kč. Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů například tehdy, netrvalo-li zaměstnání po celé rozhodné období nebo bylo-li zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci - úplný výčet všech důvodů je zakotven v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v přímé vazbě na ustanovení § 191 nového zákoníku práce.

     Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

  1. za kterou platí pojistné i stát - tyto jsou

Nahrávám...
Nahrávám...