dnes je 3.7.2022

Input:

Jak nechybovat v pracovněprávních písemnostech - Příslib zaměstnání

27.3.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V pracovněprávních dokumentech se „urodí“ značné množství chyb. Proto otevíráme nový seriál, ve kterém Vám představíme základní dokumenty z oblasti pracovního práva a upozorníme na nejčastější chyby vznikající při jejich zpracování.

     Dnes začneme tzv. „příslibem zaměstnání“ nebo také „dohodou o příslibu zaměstnání“. Dokumentem, který ještě ve většině případů přímo nezakládá pracovněprávní vztah, ale je jeho předstupněm. Přesto si dovoluji doporučit zaměstnavatelům nakládat s ním uvážlivě a slibovat zaměstnání pouze těm budoucím zaměstnancům, s nimiž opravdu chtějí pracovní smlouvu uzavřít.

     Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v řadě oblastí pouze odkazuje na občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a díky tomu umožňuje v personální praxi sjednávat smlouvy a dohody i podle občanského zákoníku nebo použít i jiné druhy právních úkonů z občanského zákoníku.

     Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku je ovlivněn zejména novou koncepcí pracovněprávních vztahů, tento přístup je vyjádřen v § 2 odst. 1 věta první zákoníku práce - zásadou „co není zakázáno, je dovoleno“, což výrazně posílilo princip smluvní volnosti účastníků pracovněprávních. Ustanovení občanského zákoníku se v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce použijí jen tehdy, stanoví-li to výslovně zákoník práce (§ 4 zákoníku práce).

     Dohoda podle § 51 občanského zákoníku se může uplatnit i při sjednávání pracovněprávního vztahu ve stadiu, kdy ještě není uzavřena pracovní smlouva - jedná se o tzv. příslib zaměstnání (pactum de contrahendo). Obsahem příslibu zaměstnání je slib zaměstnavatele, že fyzickou osobu (svého budoucího zaměstnance) přijme do pracovního poměru. Většinou tento dokument obsahuje i další přísliby, návrhy, např. ohledně budoucí pracovní pozice, výše mzdy atd., na kterých se hodlá zaměstnavatel s touto osobou při uzavírání pracovní smlouvy dohodnout. Vzhledem k tomu, že příslib zaměstnání je jednostranným právním aktem, doporučuji přímo v něm uvést lhůtu, ve které je fyzická osoba oprávněna tuto nabídku přijmout, tedy lhůtu, po kterou nabídka zaměstnavatele platí.

     Jestliže však zaměstnavatel svůj závazek nedodrží a k následnému uzavření pracovní smlouvy nedojde, ocitne se potenciální zaměstnanec v poměrně složité situaci. Příslib zaměstnání není v zákoníku práce upraven. Zaměstnanec by v případném soudním sporu se zaměstnavatelem musel prokázat, že při příslibu zaměstnání došlo ke sjednání všech podstatných náležitostí, které musí obsahovat pracovní smlouva. Tedy že byl sjednán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Dokazování by měl zaměstnanec značně ztíženo, pokud by příslib zaměstnání byl dán pouze ústně, neboť při ústním příslibu zaměstnání by mohl zaměstnavatel popírat existenci podstatných náležitostí a v důsledku toho by se pak zaměstnanci zřejmě nepodařilo prokázat, že pracovní smlouva vznikla. Z tohoto důvodu si dovoluji doporučit osobám v pozici budoucích zaměstnanců, aby si vždy vyžádali příslib zaměstnání písemně. Jistotu pracovního poměru poskytne zaměstnanci jedině písemně sjednaná pracovní smlouva, obsahující všechny podstatné náležitosti dle zákoníku práce, ale o tom podrobněji až příště.

     Je-li dohoda o příslibu zaměstnání uzavřena, pak z ní pro zaměstnavatele plynou dohodnuté závazky. Ve většině případů je to povinnost uzavřít s vybranou osobou pracovní smlouvu.

     Právní

Nahrávám...
Nahrávám...