dnes je 25.2.2024

Input:

K nové úpravě nemocenského pojištění - 3. část

6.11.2008, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

Předchozí část článku

Provádění nemocenského pojištění

     Základní změnou v oblasti provádění nemocenského pojištění od roku 2009 je, že zaměstnancům vyplácejí dávky pouze orgány nemocenského pojištění, nikoliv již zaměstnavatelé. Této skutečnosti se též přizpůsobují povinnosti zaměstnavatelů. Ti se již nerozdělují na dvě kategorie podle počtu zaměstnanců (organizace nad 25 zaměstnanců a malé organizace pod 26 zaměstnanců). povinnosti zaměstnavatelů při provádění nemocenského pojištění tedy již nezávisí na počtu jejich zaměstnanců. U osob ve služebním poměru zůstal v zásadě zachován dosavadní stav, kdy dávky nemocenského pojištění vyplácejí služební útvary (tj. útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil ČR, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání plat).

     Nemocenské pojištění provádějí orgány nemocenského pojištění, tj. okresní správy sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a služební orgány (tj. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace), jde-li o osoby ve služebním poměru.

     Dávky nemocenského pojištění vyplácejí zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným okresní správy sociálního zabezpečení. Pouze v roce 2009 vyplácejí dávky nemocenského pojištění ještě zaměstnavatelé, kteří ke dni 31. prosince 2008 měli statut tzv. organizace (tj. zaměstnávali více než 25 zaměstnanců), pokud nárok na dávky nemocenského pojištění vznikl před rokem 2009 a trvá ještě po roce 2008.

Přehled povinností zaměstnavatelů

     Zaměstnavatelům ukládá zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, tyto základní povinnosti (uvedené zejména v § 93 až § 99 ZNP):

  • přihlásit se do registru zaměstnavatelů,

  • oznamovat nástup do práce a skončení zaměstnání u jednotlivých zaměstnanců,

  • vést evidenci o svých zaměstnancích,

  • uschovávat záznamy o evidovaných skutečnostech,

  • přijímat žádosti zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění,

  • poskytovat orgánům nemocenského pojištění potřebnou součinnost.

     Zaměstnavatelé obstarávají práce spojené s plněním úkolů v nemocenském pojištění na vlastní náklady.

Povinnost registrace

     Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, je povinen přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném tiskopise do registru zaměstnavatelů. V tomto tiskopise uvádí též všechny své mzdové účtárny (s uvedením jejich adres a osob, které jsou za ně oprávněny jednat jménem zaměstnavatele). Mzdovou účtárnou je útvar zaměstnavatele, v němž je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů.

     Zaměstnavatel je povinen v této lhůtě přihlásit na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů též každou svou mzdovou účtárnu. Na tomto tiskopise je povinen uvést též okruh zaměstnanců organizační složky, popřípadě jinak vymezený okruh zaměstnanců, pro které mzdová účtárna vede evidenci mezd nebo platů. Pokud bude mzdová účtárna zřízena až po podání přihlášky zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů, běží lhůta 8 kalendářních dnů k jejímu přihlášení ode dne jejího zřízení. Uvedené povinnosti týkající se mzdové účtárny neplatí, má-li zaměstnavatel jen jednu mzdovou účtárnu, jejíž místo je shodné se sídlem zaměstnavatele.

     Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit každou změnu údajů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala. Musí se odhlásit na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem. Při zrušení mzdové účtárny, která byla zapsána v registru, je zaměstnavatel povinen odhlásit ji na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne zrušení mzdové účtárny.

     Přihlašování se do registru zaměstnavatelů a hlášení změn plní zaměstnavatelé u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Správcem registru zaměstnavatelů je Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé a jejich mzdové účtárny jsou povinni ve styku s okresní správou sociálního zabezpečení a Českou správou sociálního zabezpečení používat přidělený variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny.

     Má-li zaměstnavatel dvě nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů.

     Do registru zaměstnavatelů se nepřihlašují od 1. ledna 2009 ti zaměstnavatelé, kteří byli ke dni 31. prosince 2008 vedeni v rejstříku organizací nebo rejstříku malých organizací.

Povinnost oznamovací

     Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu do zaměstnání, a den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Za skončení zaměstnání se považuje též přerušení nemocenského pojištění a za nástup zaměstnance do zaměstnání též návrat zaměstnance do práce po uplynutí doby přerušení pojištění.

     U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění uvedených oznamovacích povinností.

Povinnost evidenční

     Zaměstnavatel je povinen vést o svých zaměstnancích pro účely nemocenského pojištění stanovenou evidenci. rozsah uvedených údajů vyplývá z § 95 zákona o nemocenském pojištění. Údaje uvedené v § 95 odst. 1 písm. a) až j) ZNP se týkají zaměstnanců účastných nemocenského pojištění; určité údaje [uvedené v § 95 odst. 1 písm. a) až c) ZNP] jsou však zaměstnavatelé povinni vést i o zaměstnancích, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění (tato povinnost je dána zejm. pro účely kontroly).

Povinnost uchovávat záznamy

     Zaměstnavatel je povinen uchovávat záznamy o skutečnostech vedených v jeho evidenci po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu (např. pro mzdové listy platí uschovací doba 30 roků). Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu a záznamy o evidenci docházky do práce, včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.

Povinnost přijímat žádosti o dávky

     Mezi nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele patří povinnost přijímat

Nahrávám...
Nahrávám...