dnes je 31.1.2023

Input:

Krajské a senátní volby 2008 a odvod zdravotního pojištění

13.10.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Ve dnech 17. a 18. října 2008 proběhnou krajské volby společně s prvním kolem senátních voleb. Případné druhé kolo senátních voleb proběhne o týden později. V následujícím textu jsou uvedeny podstatné informace k odvodu pojistného i důvody, proč se pojistné v roce 2008 odvádět musí.

Zaměstnání

     Podle stanoviska Ministerstva financí ze dne 26. 8. 2008, které bylo potvrzeno vládou, jsou odměny za výkon funkce při volbách, na které mají nárok členové okrskové volební komise, zapisovatel volební okrskové komise a předseda okrskové volební komise, posuzovány jako funkční požitky podle § 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Podle novelizovaného ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. se od 1. ledna 2008 považuje pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 ZDP (pokud nepatří mezi výjimky uvedené v tomto ustanovení - viz dále).

     Vzhledem k výše uvedenému se členové, zapisovatel a předseda volební okrskové komise považují pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel (plátce odměn) je povinen plnit vůči příslušné zdravotní pojišťovně veškeré povinnosti jako za ostatní zaměstnance. Podle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. 8. 2008 je činnost členů okrskových volebních komisí podle volebního zákona činností specifickou, která nevykazuje znaky závislé práce, a nemůže být proto vykonávána v pracovněprávním vztahu, tzn. ani na základě dohody o provedení práce. Na činnost odměňovaných osob ve volebních komisích tak nelze uzavřít ani dohodu o provedení práce a nelze tak v roce 2008 uplatnit tuto ani žádnou jinou výjimku podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kdy by se na příjemce příjmů podle § 6 ZDP nepohlíželo jako na zaměstnance.

Oznamovací povinnost

     Podle ustanovení § 10 zákona č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání, a to nejpozději do osmi dnů ode dne nástupu. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se u členů volební komise považuje den nástupu do funkce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce (§ 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb.). Podle ustanovení § 17 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstva krajů, ve znění pozdějších předpisů, vzniká členství v okrskové volební komisi, tzn. nástup do funkce, složením slibu. Dnem nástupu do zaměstnání je tedy den, kdy členové okrskové volební komise složí slib. Členství v okrskové volební komisi obvykle zaniká dnem ukončení činnosti okrskové volební komise, tj. patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb. Tento den nahlásí zaměstnavatel jako den ukončení zaměstnání. Den nástupu zaměstnance oznamuje zaměstnavatel na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele příslušné zdravotní pojišťovně kódem „P“. Den skončení zaměstnání na stejném formuláři kódem „O“.

     Podobně oznamuje zaměstnavatel skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, a to standardním způsobem. Pokud se tedy jedná např. o poživatele důchodu, oznámí zaměstnavatel spolu s kódem „P“ také kód „D“, který je platný pro tuto skutečnost. Při oznámení o ukončení zaměstnání již společně s kódem „O“ žádný kód nepoužívá (není pravděpodobné, že by při skončení zaměstnání skončila i výplata důchodu).

Vyměřovací základ

     Pro účely stanovení vyměřovacího základu na započitatelnost odměny vyplacené členům, zapisovateli a předsedovi okrskové volební komise se nevztahuje žádná výjimka uvedená v ustanovení § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění znění pozdějších předpisů. Vyplacená odměna je tak v plné výši zahrnována do vyměřovacího základu, ze kterého je zaměstnavatel povinen odvést část pojistného (tj. dvě třetiny z 13,5 %), kterou je povinen hradit za své zaměstnance společně s pojistným, které je povinen hradit zaměstnanec (tj. třetina z 13,5 %).

     Při stanovení vyměřovacího základu se postupuje stejně jako u ostatních zaměstnanců. To znamená i při posouzení, zda se jedná o osobu, pro kterou platí minimální vyměřovací základ, nebo o osobu, která je od této povinnosti osvobozena (např. platí za ni pojistné stát, dodržela minimální vyměřovací základ u jiného zaměstnavatele, je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou, která odvádí zálohy na

Nahrávám...
Nahrávám...