Nahoru1. MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
Maximální vyměřovací základ vychází z průměrné
mzdy, kdy se pro placení pojistného na zdravotní pojištění za tuto průměrnou
mzdu považuje v roce 2008 částka, která se vypočte jako součin všeobecného
vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového
pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro
který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu. Na základě
nařízení vlády č. 257/2007 Sb. ze dne 24. 9. 2007 činí výše všeobecného
vyměřovacího základu za rok 2006 částku 20 050 Kč s přepočítacím koeficientem
pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu 1,0753. Vynásobením těchto
dvou konstant vypočteme výši průměrné mzdy pro rok 2008, která činí 21 560 Kč.
Čtyřicetiosminásobek této částky, tj. 1 034 880 Kč, představuje pro
rozhodné období roku 2008 částku maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i
OSVČ, přičemž se tato problematika dotýká i zaměstnavatelů - plátců pojistného
za své zaměstnance.
Neméně významnou hodnotou je ve zdravotním pojištění
minimální vyměřovací základ, a to jak u zaměstnance (zaměstnavatele),
tak u OSVČ. Zaměstnavatel musí za zaměstnance odvést pojistné nejméně z měsíční
hrubé mzdy 8 000 Kč, minimální výše zálohy OSVČ představuje od ledna 2008
částku 1 456 Kč (posledním dnem splatnosti této „lednové“ zálohy je 8.
únor 2008).
Zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, vyjmenovává v ustanoveních
§ 3 odst. 8, resp.
§ 3a odst. 3 zaměstnance a OSVČ, na
které se ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň z minimálního
vyměřovacího základu nevztahuje. Naopak v případě maximálního vyměřovacího
základu omezení či podmínky tohoto charakteru upraveny nejsou.
Maximální vyměřovací základ zaměstnance nebo OSVČ je
založen zejména na těchto principech:
jednotná výše maximálního vyměřovacího základu (viz výše) pro
zaměstnance i OSVČ,
nepřihlíží se k době trvání zaměstnání nebo k období výkonu
samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období, kterým je kalendářní rok,
maximální vyměřovací základ se tedy nesnižuje na poměrnou část,
pokud zaměstnání není samostatná výdělečná činnost trvající pouze po část
kalendářního roku,
odlišně se postupuje v případě jednoho zaměstnání a souběžných
výkonů výdělečné činnosti,
přeplatek vzniká jen při souběhu více výdělečných činností a
vrací se pouze zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti,
zaměstnavateli přeplatek nevzniká,
v případě vzniku přeplatku při souběhu zaměstnání se
samostatnou výdělečnou činností se přeplatek vyrovná nejdříve vůči OSVČ,
následně pak vůči zaměstnanci.
Příklad č. 1
Hrubá mzda zaměstnance činí pravidelně 200 000 Kč. Za období
měsíců ledna až května je dosaženo úhrnného vyměřovacího základu ve výši 1 000
000 Kč. V měsíci červnu podléhá povinnosti placení pojistného pouze částka
vyměřovacího základu ve výši 34 880 Kč, celkové pojistné za červen činí 4 709
Kč. V dalších měsících roku 2008 se pojistné z příjmů tohoto zaměstnance již
neodvádí. Pokud však nedojde k rozvázání pracovního poměru, uvádí se tento
zaměstnanec i nadále v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného na
zdravotní pojištění zaměstnavatele, jeho příjem je pro tento účel nulový.
Příklad č. 2
OSVČ platí v jednotlivých měsících roku 2008 zálohy na pojistné v
částce 4 200 Kč, na zálohách bude tedy za rok 2008 zaplaceno celkem 50 400 Kč.
V roce 2008 dosáhne OSVČ příjmů 4 200 000 Kč a výdajů 2 000 000 Kč.
Dle vzorce vypočtené pojistné činí:
P = 0,135 x 0,5 x (4 200
000 - 2 000 000) = 148 500 Kč.
Takto vypočtená částka pojistného je vyšší
než pojistné stanovené z maximálního vyměřovacího základu, které činí:
Pmax
= 0,135 x 1 034 880 = 139 709 korun.
Protože na zálohách bylo zaplaceno 50 400 Kč, doplatí OSVČ v roce
2009 zdravotní pojišťovně v zákonné lhůtě rozdílovou výši pojistného 89 309 Kč
(139 709 - 50 400).
Nahoru2. MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
Nejproblémovější situací z pohledu placení pojistného
zaměstnavatelem v návaznosti na minimální vyměřovací základ (minimální mzdu) je
situace, kdy je zaměstnanci zúčtována hrubá mzda nižší než 8 000 Kč,
přičemž se na tohoto zaměstnance a jeho zaměstnavatele vztahuje povinnost
odvodu pojistného ze zákonného minima.
Příklad č. 3
Zaměstnanec, který je v zaměstnání povinen odvádět pojistné na
zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, má sjednány dva
pracovní poměry na dobu neurčitou se zkráceným pracovním úvazkem. Další
zaměstnání nemá, není osobou samostatně výdělečně činnou a není za něj plátcem
pojistného stát. V měsíci lednu 2008 mu byl zúčtován u zaměstnavatele A hrubý
příjem 4 200 Kč a u zaměstnavatele B pak 2 800 Kč.
Vzhledem ke skutečnosti, že úhrnná výše příjmů zaměstnance
nedosahuje za měsíc leden minimální mzdy, je zaměstnavatel (kterého zaměstnanec
za tímto účelem pověří) povinen zabezpečit u tohoto zaměstnance odvod
pojistného z vyměřovacího základu 8 000 Kč, tedy v částce 1 080 Kč. Pro
zabezpečení odvodu pojistného alespoň v minimální zákonné výši je postup
zaměstnavatelů následující:
Součet výdělků u obou zaměstnavatelů činí 7 000 Kč, což je méně
než minimální mzda 8 000 Kč. Zaměstnanec musí prostřednictvím jednoho
zaměstnavatele, kterého si zvolí, doplatit pojistné z rozdílu minimální mzdy a
součtu dosažených příjmů, a to ve výši 13,5 %.
Doplatek: 0,135 x (8 000 - 7
000) = 0,135 x 1000 = 135 Kč.
Zaměstnanec pověřil odvodem doplatku zaměstnavatele, u kterého
dosahuje vyššího měsíčního příjmu, v našem případě tedy zaměstnavatele A. Ten
vypočte nejprve pojistné ve výši 13,5 % z 4 200 Kč, tedy
0,135 x 4 200 =
567 Kč.
Z toho zaměstnanci srazí 1/3 pojistného (567 : 3 = 189 Kč) a dále
připočte i doplatek za zaměstnance = 135 Kč.
Celkem zaměstnavatel A odvede:
567 + 135 = 702
Kč
Zaměstnanci strhne celkem:
189 + 135 = 324 Kč
Zaměstnavatel A
uhradí:
702 - 324 = 378 Kč (neboli 2/3 pojistného z částky 4 200 Kč)
U zaměstnavatele B bude výpočet odvodu na zdravotní pojištění
podstatně jednodušší.
Tento zaměstnavatel odvede:
0,135 x 2 800 = 378
…
