dnes je 20.4.2024

Input:

Minimální mzda ve zdravotním pojištění

15.2.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

10.574
Minimální mzda ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Dotaz

Máme nejasnosti, jak postupovat ve zdravotním pojištění v případech, když má zaměstnanec příjem nižší než minimální mzda a přitom má ještě další zaměstnání. Musíme vždy dopočítávat do minima? A jak se řeší situace, když příjem na dohodu poklesne pod částku, z níž se odvádí pojistné? Platí pořád, že se doplácí pojistné v situaci, když zaměstnanec onemocní druhého dne v měsíci a za první den (třeba za 1. 1.) nemá žádný příjem?

Právní předpisy

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 3 odst. 1, 2, 4, 6, 8, 9, 10 ZPZP

  • § 4 odst. 1 ZPZP

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 5 písm. a) ZVZP

  • § 7 odst. 1 ZVZP

  • § 8 odst. 2 písm. a) ZVZP

  • § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP

  • § 10 odst. 1 písm. a) ZVZP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 ZDP

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 odst. 2 ZNP

Odpověď

Minimální mzda zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). V právních podmínkách platných ve zdravotním pojištění v roce 2024:

  • je v § 3 odst. 1 ZPZP formulován vyměřovací základ zaměstnance, kdy se do vyměřovacího základu zahrnou i příjmy, které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů podle § 6 ZDP, pokud by podléhaly zdanění v České republice,

  • je v navazujícím § 3 odst. 2 ZPZP taxativně stanoven výčet plnění, ze kterých se zdravotní pojištění neplatí,

  • se pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, použijí dle § 3 ZPZP výše uvedené odstavce 1 a 2 obdobně,

  • je povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zakotvena v § 3 odst. 4 ZPZP ve spojení s odstavcem 6 zákona. To znamená, že od 1. 1. 2024 je minimálním vyměřovacím základem zaměstnance nejméně minimální mzda (v hodnotě 18 900 Kč) za podmínky, že:

    • zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc,

    • musí být zaměstnavatelem u zaměstnance dodržena, přičemž

    • není ve hře žádná okolnost, která by toto minimum snižovala na poměrnou část podle § 3 odst. 9 ZPZP,

    • zaměstnanec nepatří mezi výjimky uvedené v § 3 odst. 8 ZPZP.

Proberme si nyní v právních podmínkách roku 2024 některé ze situací, vztahující se k tematice minimálního vyměřovacího základu zaměstnance při zaměstnání u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

Souběžné příjmy u jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec, na kterého se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s příjmem 16 000 Kč. Současně má u téhož zaměstnavatele uzavřenu ještě dohodu o pracovní činnosti s příjmem 5 000 Kč. Podléhají oba příjmy odvodu pojistného?

Při řešení odvodu pojistného zaměstnavatelem vycházíme primárně ze skutečnosti, že:

  • pro účely placení pojistného se každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně,

  • se sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, což je v dané situaci příjem jak z pracovního poměru, tak z dohody o pracovní činnosti.

Zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu 21 000 Kč, čímž je zajištěn postup podle zákona.

Pokles příjmu na dohodu o pracovní činnosti pod rozhodnou částku

Zaměstnanec má uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dva pracovněprávní vztahy. V měsíci březnu došlo u zaměstnance k situaci, že příjem u dohody o pracovní činnosti poklesl na částku 3 900 Kč, u pracovní smlouvy činil i v tomto měsíci 15 200 Kč. Jakým způsobem musí zaměstnavatel na vzniklou situaci reagovat?

Pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti poklesne pod 4 000 Kč, pak se pro zaměstnavatele vždy zcela zásadním způsobem mění situace, neboť částka nižší než 4 000 Kč nezakládá povinnost placení pojistného. Jelikož tak jediným příjmem podléhajícím povinnosti placení pojistného zůstává částka 15 200 Kč, musí zaměstnavatel provést za měsíc březen dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, platného od 1. 1. 2024, následovně:

Ve vazbě na hodnotu minimální mzdy 18 900 Kč odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 700 Kč: (18 900 – 15 200) x 0,135 = 500 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 18 900 = 2 552 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (15 200 x 0,135) : 3 = 684 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 684 + 500 = 1 184 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 552 – 1 184 = 1 368 Kč

I když se při tomto souběhu příjmů neodvádí pojistné z dohody o pracovní činnosti, neprovádí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně žádné oznámení (neodhlašuje zaměstnance), protože zaměstnanec je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy.

Kdyby se však jednalo o dohodu o pracovní činnosti jako jediný pracovněprávní vztah, byl by zaměstnanec na měsíc březen odhlášen, bez ohledu na to, jestli pro něj platí minimální vyměřovací základ či nikoli.

Příjmy u dvou zaměstnavatelů nedosahující minima

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů formou zkráceného pracovního úvazku na základě pracovních smluv s příjmy 12 000 Kč a 8 000 Kč. Jakým způsobem se řeší odvod pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ?

Ačkoliv příjem nedosahuje ani v jednom zaměstnání minimální mzdy, součet hrubých mezd však minimální vyměřovací základ převyšuje, což znamená, že každý ze zaměstnavatelů odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. Stejně jako v následujícím příkladě je však nutností spolupráce obou zaměstnavatelů neboli zaměstnavatelé si musejí navzájem dokladovat výši příjmu zaměstnance.

Tento doklad, opravňující zaměstnavatele k odvodu pojistného ze skutečné výše příjmu (tedy bez dopočtu do zákonného minima), by byl předložen případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Více příjmů a dopočet do minima

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů, vždy na dohodu o pracovní činnosti, s příjmy 9 000 Kč a 6 600 Kč. Protože

Nahrávám...
Nahrávám...