dnes je 25.4.2024

Input:

Na zdraví! - Poskytování ochranných nápojů a jejich daňový režim

7.7.2009, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

     Ochranné nápoje se poskytují zaměstnancům na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami k ochraně jejich zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže chladem. Podmínky a rozsah, za nichž je zaměstnavatel poskytuje, uvádí nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

     Ochranné nápoje (dále také „ON“) musí být zdravotně nezávadné, nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru a množství alkoholu nesmí překročit 1 hmotnostní procento. ON pro mladistvé zaměstnance nesmí obsahovat alkohol vůbec. Nápoje chránící před zátěží teplem nebo chladem mohou obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu (například vitamíny).

     Náhrada minerálních látek prostřednictvím ON se uplatňuje v případě, že výsledky měření ztráty tekutin překračují trojnásobek hygienického limitu ztráty tekutin z organizmu potem a dýcháním; hygienický limit činí 1,25 litru za osmihodinovou směnu. V takovém případě se jako ON podává voda se střední mineralizací 500 až 1 500 mg rozpuštěných pevných látek na 1 litr vody. Při ztrátě tekutin do trojnásobku hygienického limitu se náhrada tekutin zajišťuje podáváním vody s nízkou mineralizací 50 až 500 mg rozpuštěných pevných látek na 1 litr vody.

Hodnocení zátěže teplem

     Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu, teplota okolních ploch, rychlost proudění a relativní vlhkost vzduchu. Hodnotí se z hlediska únosnosti pro zaměstnance, a to:

  • dlouhodobá zátěž (je limitovaná množstvím vody ztracené při práci z organizmu potem a dýcháním), vyjadřuje se jako dlouhodobě únosná doba práce,

  • krátkodobá zátěž (je limitovaná množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro zaměstnance aklimatizovaného i neaklimatizovaného 180 kJ/m-2). Vyjadřuje se jako krátkodobě únosná doba práce. Za aklimatizovaného zaměstnance se považuje zaměstnanec vykonávající práci po dobu alespoň 3 týdnů a dobu delší od nástupu na posuzované pracoviště.

     Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce aklimatizovaného a neaklimatizovaného zaměstnance v osmihodinové směně se při dané zátěži teplem určí podle ztráty vody postupem upraveným v příloze č. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. V budovách se zátěž teplem hodnotí podle operativní teploty to nebo teploty kulového teploměru tg ve spojení s relativní vlhkostí vzduchu a rychlostí jeho proudění. Na venkovních pracovištích se zátěž teplem hodnotí podle teploty vzduchu v °C a rychlosti jeho proudění. Množství tepla vytvářeného organizmem zaměstnance při práci se hodnotí podle energetického výdeje spojeného s touto prací.

     Nápoje chránící před zátěží teplem se poskytují:

  1. při trvalé práci zařazené podle přílohy č. 1, část A, tab. č. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány maximální přípustné operativní teploty (t omax) stanovené v citované tabulce pro tuto třídu práce,

  2. je-li měřením doloženo, že při dané práci dochází ke ztrátě tekutin vyšší, než stanoví hygienický limit; výpočet ztráty tekutin se provádí vždy, když je práce zařazená do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 %, rychlost proudění vyšší než 0,3 m . s-1 nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo, které odpovídá trojvrstvému oděvu,

  3. při trvalé práci v zátěži teplem zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie čtvrté, nebo

  4. při trvalé práci na venkovním pracovišti, pokud je na základě monitorování teploty venkovního vzduchu předpoklad, že teplota venkovního vzduchu, měřená na pracovišti zastíněným teploměrem v průběhu osmihodinové směny jednorázově, přesáhne hodnotu (tomax) operativní teploty stanovené pro danou třídu práce v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

     Trvalou prací se rozumí výkon práce po dobu delší než 4 hodiny za směnu.

Hodnocení zátěže chladem

     Zátěž chladem při práci se hodnotí z hlediska její únosnosti pro zaměstnance ve směně (směnou se rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat). Únosné hodnoty zátěže chladem jsou stanoveny přílohou č. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. s ohledem na energetický výdej zaměstnance při dané práci a s ohledem na teplotu vzduchu korigovanou podle rychlosti jeho proudění. Při práci vykonávané na pracovišti v budově se chladová zátěž vyjadřuje operativní teplotou; na venkovním pracovišti teplotou vzduchu korigovanou podle rychlosti jeho proudění.

     ON chránící před zátěží chladem se poskytují při trvalé práci na:

  • pracovišti, kde musí být z technologických důvodů udržována operativní teplota 4 °C a nižší, nebo

  • venkovním pracovišti, pokud jsou nejnižší korigované teploty venkovního vzduchu naměřené na pracovišti zastíněným teploměrem v průběhu osmihodinové směny nižší než 4 °C.

Poskytování ochranných nápojů

     Ochranné nápoje se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byly pro zaměstnance snadno a bezpečně dostupné. Zaměstnavatel je poskytuje zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

     Nápoje chránící před:

  • zátěží teplem se poskytují v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin a minerálních látek ztracených z organizmu za osmihodinovou směnu potem a dýcháním,

  • zátěží chladem se poskytují teplé, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.

     Právní předpisy nestanoví vzor vlastního seznamu zaměstnavatele pro poskytování ON. Zaměstnavatel si seznam musí vytvořit sám. Seznam se vydává zpravidla jako součást vnitřního předpisu pro poskytování ochranných nápojů. Do směrnice je zbytečné opisovat požadavky stanovené nařízením vlády č. 361/2007 Sb., je však třeba z těchto požadavků vycházet.

     Vnitřní předpis pro poskytování ON by měl vedle charakteristických obsahových náležitostí typických pro vnitřní předpis (jako je název předpisu; identifikační údaje o zaměstnavateli; označení statutárního orgánu, který předpis vydává; uvedení právního předpisu, který je vnitřní směrnicí konkretizován a prováděn; datum vydání; datum nabytí právní účinnosti; označení vnitřního předpisu, který je novým vnitřním předpisem rušen; podpis osoby, která vnitřní předpis vydává) dále obsahovat (podle druhů a množství ON) například:

  • konkrétní místa, kde se ON vydávají,

  • kdo se stará o správnou teplotu ON vydávaných zaměstnancům,

  •      v jakých nádobách se nápoje dodávají (individuální balení, nápojový automat, konve, termosky apod.) a v jakých nádobách se poskytují zaměstnancům (kelímky na jednorázové použití, hrnky apod.),

  • kdo je povinen se starat o dostatek jednorázově používaných nádob, o čistotu opakovaně používaných nádob a o hygienu v místě vydávání ON,

  • určení osob, které jsou odpovědné za zajišťování měření a sledování nepříznivých mikroklimatických podmínek a při zjištění stanovených hygienických limitů jsou oprávněné vydat pokyn k poskytnutí ON a k zastavení poskytování ON,

  • jména osob odpovědných za sledování výdeje a spotřeby ON na pracovištích a za zabezpečování dostatečného množství ON,

  • vlastní seznam pro poskytování ON.

     Výhodným je tabulkové zpracování vlastního seznamu. Do sloupců se postupně uvedou ta pracoviště, kde jsou pracovní

Nahrávám...
Nahrávám...