dnes je 4.12.2022

Input:

Nemoc a zdravotní pojištění

11.9.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V souvislosti s onemocněním zaměstnance vznikají nejrůznější situace, kdy zaměstnavatel musí zejména při výpočtu výše pojistného uplatnit postup, který je v souladu s aktuálně platnou právní úpravou. V následujícím textu si rozebereme postup zaměstnavatele v případech, které se v praxi poměrně často vyskytují. Závěrečná pasáž se týká specifické problematiky onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru. V kontextu řešené tematiky doplňuji, že otázka placení pojistného při nemoci zaměstnance je zakotvena v § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPVZP“, s odkazem na ustanovení § 191 zákoníku práce.

Nemoc trvající nejméně celý kalendářní měsíc

     Pokud je zaměstnanec nemocen po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce, je za této situace postup zaměstnavatele ve vazbě na placení pojistného následující:

  • z titulu nemoci nevzniká povinnost placení pojistného ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci;

  • nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje (situace při onemocnění v ochranné lhůtě je popsána dále);

  • jelikož trvá účast tohoto zaměstnance na nemocenském pojištění, uvádí jej zaměstnavatel i na předkládaném Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem;

  • v případě nemoci má zaměstnanec řešen svůj pojistný vztah.

Nemoc trvající část kalendářního měsíce

     Je-li zaměstnanec nemocen kratší dobu než celý kalendářní měsíc, projeví se tato okolnost ve stanovení poměrné části minimálního vyměřovacího základu, což znamená, že se vyměřovací základ snižuje na poměrnou část v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání nemoci. To tedy znamená, že pojistné na zdravotní pojištění se odvede s ohledem na výši minimální mzdy a počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném měsíci následovně:

Příklad č. 1

Zaměstnanec byl nemocen v období 8. 7. - 22. 7. 2008. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (16 : 31) x 8 000 =
= 4 129,03 Kč

kde:
PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

16 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v uvedeném kalendářním měsíci (rozhodném období)

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

8 000 = výše minimální mzdy v roce 2008

Pmin = 4 129,03 x 0,135 = 558 Kč

Pmin = minimální pojistné

Za měsíc červenec 2008 musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné za tohoto zaměstnance alespoň z vyměřovacího základu 4 129,03 Kč, tj. minimálně v částce 558 Kč. Je-li příjem zaměstnance vyšší než takto stanovená poměrná část minimálního vyměřovacího základu, odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, k vypočtené výši poměrné části minimálního vyměřovacího základu se v tomto případě nepřihlíží. Pokud by byl naopak zúčtovaný příjem zaměstnance nižší než 4 129,03 Kč, musel by být proveden dopočet (a následně doplatek) pojistného z rozdílové částky mezi zúčtovaným hrubým příjmem a poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu 4 129,03 Kč, kdy pojistné ve výši 13,5 % z této rozdílové částky hradí dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v plné výši zaměstnanec. Pouze v případě, kdy by byl nižší zúčtovaný příjem zaměstnance zapříčiněn překážkami na straně organizace, přechází povinnost úhrady celé částky předmětného doplatku na zaměstnavatele (§ 207-209 zákoníku práce).

     Výše uvedeným způsobem se nepostupuje u těch zaměstnanců, u nichž nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ. Jedná se například o poživatele některého z důchodů, studenty, příjemce rodičovského příspěvku, osoby pečující celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku a další (viz § 3 odst. 8 ZPVZP).

„Víkendové“ případy

     Určitou zvláštností při placení pojistného v případě nemoci zaměstnance je situace, kdy je zaměstnanec nemocen například od 3. dne kalendářního měsíce (pondělí) nepřetržitě až do jeho konce, neboli 1. a 2. dne kalendářního měsíce (sobota, neděle) nemocen není, přičemž v zaměstnání nemá vykázaný žádný příjem. Obdobná situace nastává tehdy, je-li zaměstnanec nemocen od 1. dne kalendářního měsíce nepřetržitě do pátku 29. dne

Nahrávám...
Nahrávám...