Nemoc a zdravotní pojištění

     V souvislosti s onemocněním zaměstnance vznikají nejrůznější situace, kdy zaměstnavatel musí zejména při výpočtu výše pojistného uplatnit postup, který je v souladu s aktuálně platnou právní úpravou. V následujícím textu si rozebereme postup zaměstnavatele v případech, které se v praxi poměrně často vyskytují. Závěrečná pasáž se týká specifické problematiky onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru. V kontextu řešené tematiky doplňuji, že otázka placení pojistného při nemoci zaměstnance je zakotvena v § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPVZP“, s odkazem na ustanovení § 191 zákoníku práce.

     Pokud je zaměstnanec nemocen po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce, je za této situace postup zaměstnavatele ve vazbě na placení pojistného následující:

• z titulu nemoci nevzniká povinnost placení pojistného ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci;

• nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje (situace při onemocnění v ochranné lhůtě je popsána dále);

• jelikož trvá účast tohoto zaměstnance na nemocenském pojištění, uvádí jej zaměstnavatel i na předkládaném Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem;

• v případě nemoci má zaměstnanec řešen svůj pojistný vztah.

     Je-li zaměstnanec nemocen kratší dobu než celý kalendářní měsíc, projeví se tato okolnost ve stanovení poměrné části minimálního vyměřovacího základu, což znamená, že se vyměřovací základ snižuje na poměrnou část v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání nemoci. To tedy znamená, že pojistné na zdravotní pojištění se odvede s ohledem na výši minimální mzdy a počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném měsíci následovně:

Příklad č. 1

Zaměstnanec byl nemocen v období 8. 7. - 22. 7. 2008. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (16 : 31) x 8 000 =
= 4 129,03 Kč

kde:
PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

16 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v uvedeném kalendářním měsíci (rozhodném období)

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

8 000 = výše minimální mzdy v roce 2008

Pmin = 4 129,03 x 0,135 = 558 Kč

Pmin = minimální pojistné

Za měsíc červenec 2008 musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné za tohoto zaměstnance alespoň z vyměřovacího základu 4 129,03 Kč, tj. minimálně v částce 558 Kč. Je-li příjem zaměstnance vyšší než takto stanovená poměrná část minimálního vyměřovacího základu, odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, k vypočtené výši poměrné části minimálního vyměřovacího základu se v tomto případě nepřihlíží. Pokud by byl naopak zúčtovaný příjem zaměstnance nižší než 4 129,03 Kč, musel by být proveden dopočet (a následně doplatek) pojistného z rozdílové částky mezi zúčtovaným hrubým příjmem a poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu 4 129,03 Kč, kdy pojistné ve výši 13,5 % z této rozdílové částky hradí dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v plné výši zaměstnanec. Pouze v případě, kdy by byl nižší zúčtovaný příjem zaměstnance zapříčiněn překážkami na straně organizace, přechází povinnost úhrady celé částky předmětného doplatku na zaměstnavatele (§ 207-209 zákoníku práce).

     Výše uvedeným způsobem se nepostupuje u těch zaměstnanců, u nichž nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ. Jedná se například o poživatele některého z důchodů, studenty, příjemce rodičovského příspěvku, osoby pečující celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku a další (viz § 3 odst. 8 ZPVZP).

     Určitou zvláštností při placení pojistného v případě nemoci zaměstnance je situace, kdy je zaměstnanec nemocen například od 3. dne kalendářního měsíce (pondělí) nepřetržitě až do jeho konce, neboli 1. a 2. dne kalendářního měsíce (sobota, neděle) nemocen není, přičemž v zaměstnání nemá vykázaný žádný příjem. Obdobná situace nastává tehdy, je-li zaměstnanec nemocen od 1. dne kalendářního měsíce nepřetržitě do pátku…