dnes je 25.2.2024

Input:

Novela zákona o daních z příjmů

19.1.2009, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

     Závěr roku 2008 byl ve znamení nejistého očekávání novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“). Vládní novelu, předloženou poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 563 (dále jen „novela“), podepsal prezident 19. 12. 2008 a ve Sbírce zákonů vyšla 1. ledna 2009 pod č. 2/2009. Tímto dnem také nabývá účinnosti. V tomto příspěvku se stručně podíváme na schválené změny ZDP, které se týkají zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (dále jen „mezd“) počínaje lednem 2009 (není-li dále výslovně stanoveno jinak).

Podle novely poprvé až mzdy za leden 2009

     Jak bylo předesláno, novela jako celek nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů. K tomu je ale třeba doplnit tzv. přechodná ustanovení, která konkretizují účinek provádění jednotlivých ustanovení. Problematiky zdanění mezd se týkají následující přechodná ustanovení:

  1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2008 a zdaňovací období, které započalo v roce 2008, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. Takže i zdanění mezd za prosinec 2008, třebaže nastane až v roce 2009, bude probíhat ještě postaru podle dosavadního znění ZDP před novelou.

  2. Ustanovení ZDP ve znění účinném po novele se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009, s výjimkou (uvedena pouze ustanovení vztahující se k předmětu tohoto článku) § 38j odst. 4 a 5, § 38j odst. 6 písm. c), § 38j odst. 8 a § 38l odst. 1 písm. c) (viz dále body 3 a 4). To prakticky znamená, že ZDP ve znění novely se poprvé uplatní pro zdanění mezd za leden 2009.

  3. Ustanovení § 38j odst. 8 a § 38l odst. 1 písm. c) ZDP, ve znění účinném po novele, se poprvé použijí pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.

    • Zaměstnavatelé na mzdovém listě uvedou pojistné sražené nebo uhrazené na sociální a zdravotní pojištění, které je ze své mzdy povinen platit zaměstnanec (poplatník), příp. jeho příspěvky na povinné zahraniční pojištění stejného druhu, a to za každý měsíc a v úhrnu za celý rok. Tento údaj je totiž nutný pro výpočet čisté mzdy pro stanovení rozhodného příjmu u žádostí o dávky státní sociální podpory.

    • Ve vazbě na nový stavební zákon prokazuje zaměstnanec nárok na nezdanitelnou částku z titulu zaplacených úroků z úvěrů na výstavbu bytového domu, rodinného domu, bytu nebo na změnu stavby stavebním povolením nebo ohlášením stavby a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví.

  4. Ustanovení § 38j odst. 4, 5 a § 38j odst. 6 písm. c) ZDP, ve znění účinném po novele, se použije poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2010.

    • Zaměstnavatelé, zaměstnávající nerezidenty ČR, budou muset (do 20. března) podávat vyúčtování „daně z mezd“ pouze elektronicky ve formátu stanoveném MF. Výjimkou budou pouze zaměstnavatelé z řad fyzických osob, u nichž celkový počet nerezidentních zaměstnanců v průběhu roku nepřesáhne 10.

    • Dále budou muset zaměstnavatelé v příloze k vyúčtování „daně z mezd“ uvádět také přehledy o dodatečných opravách záloh na daň a daně a opravách daňového bonusu.

  5. Mzdy zúčtované zaměstnavatelem v letech 2005 až 2007 a vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu 2008 se při zahrnutí do základu daně nezvyšují o pojistné uvedené v § 6 odst. 13 nebo § 38h odst. 1 písm. b) ZDP, ve znění účinném od 1. ledna 2008, které v době zúčtování z nich byl plátce daně povinen platit. Tyto mzdy se při zahrnutí do základu daně nesnižují ale ani o povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění nebo o příspěvky na zahraniční pojištění stejného druhu, které v době zúčtování těchto příjmů poplatník uhradil nebo mu je plátce daně srazil (pozn. neboť to neumožňuje platné znění § 6 odst. 13 ZDP).

    Novela napravuje opomenutí předcházející změny ZDP zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který zavedl princip tzv. superhrubého zdanění mezd, ale nepamatoval na mzdy zúčtované před těmito změnami (tj. do konce roku 2007) a vyplacené až po 31. 1. 2008. Proto se na tyto mzdy měl obecně již vztahovat nový superhrubý model zdanění, tj. zvýšení o pojistné zaměstnavatele, jak vyplývá z § 5 odst. 4 ZDP, čemuž novela nyní zabránila. Na druhé straně se ovšem tyto opožděně vyplacené mzdy pro účely zdanění nesnižují ani o pojistné sražené nebo uhrazené přímo zaměstnancem.

Snížení „sociální daně“

     Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, stanovil sazbu daně z příjmů fyzických osob pro rok 2008 ve výši 15 % a pro rok 2009 pouze 12,5 % s tím, že současně mělo od roku 2009 dojít ke snížení slevy na dani pro poplatníka, manželku (manžela) bez příjmů a daňového zvýhodnění na děti. Vzhledem k tomu, že toto opatření mohlo znamenat vyšší daňové zatížení u nejnižších příjmových skupin poplatníků, byly tyto již schválené změny novelou zrušeny. Takže pro rok 2009 zůstává sazba daně z příjmů fyzických osob beze změny na dosavadních 15 % a nemění se ani slevy na dani.

Druh slevy Rok 2009
Měsíční
sleva 
Rok 2009
Roční 
Základní sleva na poplatníka 2 070 24 840 
Na vyživovanou manželku/manžela 24 840 
Vyživovaný manžel je ZTP/P 49 680 
Uživatel částeč. invalid. důchodu 210 2 520 
Uživatel plného invalid důchodu 420 5 040 
Držitel průkazu ZTP/P 1 345 16 140 
Student 335 4 020 

     Fyzická osoba mohla od daně odečíst částku 24 840 Kč, pokud jeho manželka (manžel) ve společné domácnosti neměla vlastní příjmy převyšující ročně 38 040 Kč. Novela zákona o daních z příjmů posunula horní hranici příjmů druhého člena domácnosti pro posouzení nároku na slevu až na 68 000 Kč. Podle přechodných ustanovení bude možné tuto změnu zohlednit již při ročním zúčtování za rok 2008.

     Protože bylo třeba naplnit politické zadání snížení povinných odvodů u zaměstnanců s nižší úrovní mezd - kde nepomůže vyšší sleva na dani, neboť v řadě případů ani té stávající již plně nevyužijí, došlo od roku 2009 ke snížení pojistných odvodů na sociální pojištění zaměstnanců, a to o 1,5 procentního bodu. Současně se snižuje sazba pojistného na sociální pojištění zaměstnavatele o 1 procentní bod.

     Sazby pojistného na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se změnily následovně:

  1. do konce roku 2008 sazba pojistného z vyměřovacího základu činila:

    • u organizace a malé organizace 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

    • u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti.

  2. v roce 2009 činí sazba pojistného:
    • u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

    • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu.

     Od roku 2009 tedy zaměstnanci již neplatí příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ani pojistné na nemocenské pojištění, ale jen pojistné na důchodové pojištění. Zaměstnavatelé ušetří povinné pojistné odvody ve výši 1 procentního bodu na nemocenské pojištění. To souvisí s jejich novou povinností platit náhrady mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnanců, z nichž polovinu započtou na úhradu sociálního pojistného.

Změny v osvobození od daně

     Kvůli zaměření příspěvku se podíváme pouze na dvě změny týkající se čistě osvobození zaměstnanců. První změna se týká vzdělávání zaměstnanců.

     Do konce roku 2008 byly podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace. Toto osvobození se nevztahovalo na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem.

     Počínaje dnem 1. 1. 2009 jsou podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP po novele osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu (například § 230 zákoníku práce) vzdělávání zaměstnance považuje za výkon práce, anebo vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Osvobození se nadále nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem.

     Prakticky stejná změna proběhla taktéž v souvisejícím ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 3. ZDP, kde se řeší výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů

Nahrávám...
Nahrávám...