dnes je 29.3.2024

Input:

Ochranná lhůta v příkladech

10.5.2007, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

     Nárok na dávky nemocenského pojištění může zaměstnanci vzniknout nejen, pokud onemocní v době trvání pracovního poměru, ale i po jeho skončení. Možnosti jak to s případným nárokem na dávky nemocenského pojištění bude po skončení pracovního poměru, řeší v nemocenském pojištění ochranná lhůta.

     Aby totiž zaměstnanci náležela dávka nemocenského pojištění, musí být podmínky rozhodné pro její přiznání splněny v době, kdy zaměstnanci trvá účast na nemocenském pojištění nebo sice po skončení pojištění, avšak ještě během tzv. ochranné lhůty.

     Ochranná lhůta tedy vlastně chrání zaměstnance, pokud jde o jeho nároky z nemocenského pojištění, po určitou, zákonem přesně časově vymezenou dobu po skončení jeho zaměstnání.

     Ochranná lhůta trvá tak dlouho, jak dlouho trvalo zaměstnání, maximálně 42 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Byl-li zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen takovou dobu, kolik dnů trvalo zaměstnání. Počítá se od prvního dne následujícího po skončení zaměstnání.

     Pokud vznikne v ochranné lhůtě znovu účast na nemocenském pojištění, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto nového pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty, a to až do nejvyšší výměry 42 kalendářních dnů. Názorně tuto situaci ukáže následující příklad.

PŘÍKLAD Č. 1

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dne 30. 6. 2006. Ochranná lhůta z tohoto zaměstnání trvala 42 kalendářních dnů. Dne 15. 7. 2006 nastoupil do nového zaměstnání a tím dnem mu také vznikla účast na nemocenském pojištění. Ta ale trvala jen 7 kalendářních dnů, neboť zaměstnanec ve zkušební době 21. 7. 2006 pracovní poměr ukončil. Dne 22. 8. 2006 onemocněl. Jak se bude posuzovat případný nárok na nemocenské dávky?

Nevyčerpaný zbytek ochranné lhůty z dřívějšího ukončeného pracovního poměru činí 28 kalendářních dnů (42 kalendářních dnů - 14 kalendářních dnů). K tomuto zbytku se připočte ochranná lhůta, získaná novým zaměstnáním, tj. 7 kalendářních dnů. Celková ochranná lhůta tudíž činí 35 kalendářních dnů, plyne od 22. 7. 2006 a skončí 25. 8. 2006. Z tohoto důvodu bude z titulu ochranné lhůty na nemocenské nárok, neboť zaměstnanec onemocněl 22. 8. 2006, tedy ještě v ochranné lhůtě.

     U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců. Je přitom zcela nerozhodné, proč takový pracovní poměr skončil či jak dlouho trval. Zaměstnankyně má z titulu ochranné lhůty nárok na peněžitou pomoc v mateřství tehdy, pokud ochranná lhůta trvá ještě počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu či skutečným dnem porodu, je-li to pro ni výhodnější.

     Je nutné připomenout, že ochranná lhůta se týká nejen nemocenského, ale i podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. Vznikne-li důvod pro

Nahrávám...
Nahrávám...