dnes je 25.2.2024

Input:

Přeplatek ve zdravotním pojištění při dosažení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance

5.1.2009, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

     Rozhodným obdobím pro posuzování příjmů zaměstnance v přímé vazbě na maximální vyměřovací základ je kalendářní rok. V této souvislosti platí, že zaměstnavatel pouze sleduje úhrnnou výši příjmů (vyměřovacího základu) zaměstnance tak, aby nebylo překročeno maximum. Tento zaměstnavatel nepřihlíží k případným příjmům u jiného zaměstnavatele (jak je tomu například v otázce dodržení minimálního vyměřovacího základu), ani k případným příjmům v jeho samostatné výdělečné činnosti. Pokud příjem zaměstnance dosáhne maxima, odvádí zaměstnavatel pojistné naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém je tohoto maxima dosaženo. Odvádí-li pojistné i nadále, jedná se o chybu, kterou si řeší zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec.

Příjmy z více zaměstnání

     Aby došlo ke vzniku přeplatku, musel by úhrn vyměřovacích základů ze všech zaměstnání přesáhnout v roce 2008 částku 1 034 880 Kč. I v těchto případech platí, že zaměstnavatel z hlediska výše příjmů sleduje pouze svého zaměstnance.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

     Pro účely stanovení maximálního vyměřovacího základu se sčítají příjmy ze zaměstnání s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kdy vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku je:

  • u zaměstnance úhrn příjmů,

  • u OSVČ pak 50 % příjmů po odpočtu výdajů.

     Pokud v součtu těchto vyměřovacích základů není v roce 2008 dosaženo částky 1 034 880 Kč, neřeší se maximální vyměřovací základ. Je-li naopak dosaženo maximálního vyměřovacího základu již v zaměstnání, resp. ve více zaměstnáních, je vyměřovací základ OSVČ nulový. Tato situace se však vyhodnocuje až po skončení kalendářního roku, kdy OSVČ podává zdravotní pojišťovně Přehled.

Vznik přeplatku a postup při jeho řešení

     Zaměstnanec může v roce 2008 zaplatit prostřednictvím zaměstnavatele pojistné nejvýše v částce 46 570 Kč(1/3 ze 13,5 % z částky 1 034 880 Kč). V případě (vysoce) nadstandardních příjmů, ať už v zaměstnáních nebo v samostatné výdělečné činnosti, případně při souběhu těchto činností, se může pojištěnec za rozhodné období kalendářního roku dostat do situace, kdy úhrnnou výší příjmů překročí zákonem stanovený maximální vyměřovací základ. V přímé souvislosti s řešením vzniklého přeplatku pak platí zejména tyto zásady:

  • přeplatek si řeší vůči zdravotní pojišťovně pojištěnec sám, zaměstnavatel v takových případech pouze vystavuje potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo za zaměstnance za kalendářní rok odvedeno pojistné, a to do osmi dnů ode dne obdržení žádosti;

  • v případě souběhu zaměstnání může vzniknout přeplatek pouze zaměstnanci, zaměstnavateli z tohoto důvodu žádný přeplatek nevzniká (poznámka: u zaměstnavatele může nesprávně vzniknout přeplatek například odvodem vyšší částky pojistného, než jak je stanoveno zákonem, nebo při neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem);

  • přeplatek nevrátí zdravotní pojišťovna sama od sebe, nýbrž pouze na základě podané žádosti;

  • vrácení přeplatku by měl pojištěnec požádat po uplynutí kalendářního roku, neboť právě kalendářní rok je při posuzování maximálního vyměřovacího základu rozhodným obdobím.

     Podá-li pojištěnec žádost v průběhu kalendářního roku, měla by mu zdravotní pojišťovna zaslat potvrzení o převzetí podané žádosti s tím, že předmětná záležitost bude vyřízena po skončení kalendářního roku. Vrátit přeplatek je možné pouze tehdy, pokud bylo pojistné zaplaceno a rovněž nesmí mít pojištěnec žádný další splatný závazek vůči zdravotní pojišťovně, například z výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo třeba jako osoba bez zdanitelných

Nahrávám...
Nahrávám...