Byl jednou jeden slavný akrobat. Chodíval po laně
nad propastí a ještě před sebou tlačil trakař. Jednoho dne se zvedl prudký vítr
a on se rozhodl své číslo odvolat. Ale v publiku měl nepřítele, který ho chtěl
zničit. Dobře znal akrobatova slabá místa. Nejdřív zaútočil na jeho
bojovnost.
Přece to nevzdáš! Vždyť je to jen větřík! Teď nám
dokaž, že jsi opravdový chlap! křičel a bil do vzduchu pěstmi. Všechno
publikum se k němu přidalo. Je příliš větrno! odmítl akrobat, i když krev mu
vřela.
Hecíř tedy strategii změnil a začal útočit na
akrobatův stud. Jsi zbabělec! Smějte se mu, lidi! Už jsme Tě prokoukli! Jsi
srab! Hvízdal na prsty a smál se a všechno publikum se k němu přidalo. Je
příliš větrno! odmítl akrobat, i když ho pálila hanba.
Hecíř zaútočil na jeho nejslabší místo, a to na jeho
ješitnost: Však já vím, že nás jen napínáš, abys měl ještě větší triumf! Já ti
věřím, chlape, Ty to přejdeš! Nejsi srab, jsi mistr! Ty to dokážeš! Mával
zvednutými palci a všechno publikum se k němu přidalo.
Akrobat vstal a hrdě zvedl hlavu. Jestli mi věříš,
tak to dokážu! A dokážu i něco navíc! Já v tom trakaři převezu tebe! Pojď,
sedni si do trakaře! Nebo pojďte někdo jiný! Já si věřím! křičel a zvedal paže
k nebi. Hecíř se dal na bezhlavý útěk a publikum se k němu přidalo.
O čem tenhle…