dnes je 16.8.2022

Input:

PŘÍBĚHY K ZAMYŠLENÍ - Protože jsem lékař

21.7.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Byl jednou jeden lékař a žil blízko bitevního pole. Válka zuřila. Lékař denně do úmoru léčil stovky zubožených těl. Rovnal kosti, tišil bolest a šil rány, pracoval, jak uměl nejlépe. Ale pacienti, jen co se dostali z nejhoršího, šli zpět do divoké bitvy, kde utržili ještě horší rány a zase riskovali život, který jim s takovou námahou a péčí zachránil. Doktora se zmocňovala marnost, propastná děsivá marnost. Všechno, co udělal, ztrácelo smysl. Pak už to nemohl vydržet, nechtěl se dál dívat na tu strašlivou neúctu ke své práci. Práskl dveřmi a šel pryč.

„Proč nás opouštíš?“ volali za ním lidé.

„Protože jsem lékař!“ odsekl a v těch slovech byla všechna trpkost jeho údělu.

Dlouhý čas bloudil, kam ho nohy nesly. Jednou došel k chýši nějakého starce a vstoupil. O čem s ním mluvil, to už se nikdo nedozví. Ale když vyšel, vrátil se stejnou cestou zpátky. Válka zuřila snad ještě divočeji. Lékař znovu trpělivě hojil rány, tišil trápení a rovnal kosti jako dřív.

„Proč ses vrátil?“ ptali se ho lidé.

„Protože jsem lékař“ řekl a v těch slovech byla všechna moudrost jeho údělu.

     Všechno, co děláme - ať je to profese, lidské vztahy, práce na sobě samém - nese satisfakci nebo zklamání. Někdy je odezva rychlá a dobře

Nahrávám...
Nahrávám...