NahoruPříkaz - vykopávka z dávnověku?
Chcete-li řídit, vést a působit na lidi, máte po ruce
tři hlavní nástroje - příkaz, slib a dohodu. K tomu přistupuje čtvrtý - osobní
příklad. Pokusme se v pětidílném miniseriálu objasnit si jejich přednosti a
úskalí. Začněme hned s tradičním přikazováním, ať se od něj postupně můžeme
odrazit k něčemu perspektivnějšímu.
Mnozí považují přikazování za jakousi vykopávku z
dávnověku managementu a vedení lidí. A mají k tomu pár dobrých důvodů. Někteří
vedoucí jsou si při udělování příkazu svým podřízeným vědomi své moci, a podle
toho se také tváří - zamračeně, povýšeně či arogantně. A to nemá nikdo rád.
Neumějí přikazovat povzbuzujícím způsobem, tedy s dobrým vnitřním naladěním, s
určitou vlídností a porozuměním. Neptají se před vydáním příkazu zaměstnanců na
skutečný stav věci a na jejich pohled. Pak bývají jejich příkazy příliš
subjektivní a málo smysluplné.
Podřízení často neumějí přijímat příkazy. Reagují
popudlivě, bývají z toho rozladění nebo přímo naštvaní. Může to dospět tak
daleko, že příkaz splní úmyslně nevhodným způsobem a po straně svoje emoce
projeví třeba pomlouváním vedoucího a firmy.
Ještě horší než zamračené příkazy jsou
nepříkazy. Vedoucí vysloví nějaký požadavek a nikdo přesně neví, zda to
je jen přání, které není nutno brát vážně, chvilkový rozmar, na který vedoucí
během hodiny zapomene, nebo skutečný požadavek, který nese znaky příkazu a je
třeba ho splnit.
Tyto nepříznivé aspekty přikazování jsou obecně známé a
není divu, že se někteří vedoucí často vyhýbají přikazování jako čert kříži.
Přikazování se tak vytěsňuje do oblasti zastaralých a překonaných nástrojů
řízení. A to je chyba. I dnes vzniká řada situací, v nichž je přikazování
nejvhodnější formou: například když máme před sebou notorického lajdáka,
který neslyší na dobré slovo a neplní povinnosti, nebo člověka málo
kvalifikovaného, který zatím není s to pracovat samostatně a kvalitně. Nebo v
krizové situaci, kdy je ve hře něco vážného, co je třeba splnit i za cenu
mimořádného nasazení.
Jak přikazovat správně, tj. citlivě, bez demotivujících
účinků, ale tak, aby byla záruka, že bude dosaženo účelu? Lze doporučit několik
zásad:
Pravidla hry stanovíme předem - ještě než vydá svůj první
příkaz, měl by si…
