dnes je 1.7.2022

Input:

PŘÍKAZY - SLIBY - DOHODY

3.7.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Příkaz - vykopávka z dávnověku?

     Chcete-li řídit, vést a působit na lidi, máte po ruce tři hlavní nástroje - příkaz, slib a dohodu. K tomu přistupuje čtvrtý - osobní příklad. Pokusme se v pětidílném miniseriálu objasnit si jejich přednosti a úskalí. Začněme hned s tradičním přikazováním, ať se od něj postupně můžeme odrazit k něčemu perspektivnějšímu.

     Mnozí považují přikazování za jakousi vykopávku z dávnověku managementu a vedení lidí. A mají k tomu pár dobrých důvodů. Někteří vedoucí jsou si při udělování příkazu svým podřízeným vědomi své moci, a podle toho se také tváří - zamračeně, povýšeně či arogantně. A to nemá nikdo rád. Neumějí přikazovat povzbuzujícím způsobem, tedy s dobrým vnitřním naladěním, s určitou vlídností a porozuměním. Neptají se před vydáním příkazu zaměstnanců na skutečný stav věci a na jejich pohled. Pak bývají jejich příkazy příliš subjektivní a málo smysluplné.

     Podřízení často neumějí přijímat příkazy. Reagují popudlivě, bývají z toho rozladění nebo přímo naštvaní. Může to dospět tak daleko, že příkaz splní úmyslně nevhodným způsobem a po straně svoje emoce projeví třeba pomlouváním vedoucího a firmy.

     Ještě horší než zamračené příkazy jsou nepříkazy. Vedoucí vysloví nějaký požadavek a nikdo přesně neví, zda to je jen přání, které není nutno brát vážně, chvilkový rozmar, na který vedoucí během hodiny zapomene, nebo skutečný požadavek, který nese znaky příkazu a je třeba ho splnit.

     Tyto nepříznivé aspekty přikazování jsou obecně známé a není divu, že se někteří vedoucí často vyhýbají přikazování jako čert kříži. Přikazování se tak vytěsňuje do oblasti zastaralých a překonaných nástrojů řízení. A to je chyba. I dnes vzniká řada situací, v nichž je přikazování nejvhodnější formou: například když máme před sebou notorického lajdáka, který neslyší na dobré slovo a neplní povinnosti, nebo člověka málo kvalifikovaného, který zatím není s to pracovat samostatně a kvalitně. Nebo v krizové situaci, kdy je ve hře něco vážného, co je třeba splnit i za cenu mimořádného nasazení.

     Jak přikazovat správně, tj. citlivě, bez demotivujících účinků, ale tak, aby byla záruka, že bude dosaženo účelu? Lze doporučit několik zásad:

  1. Pravidla hry stanovíme předem - ještě než vydá svůj první příkaz, měl by si vedoucí sednout

Nahrávám...
Nahrávám...