dnes je 4.12.2022

Input:

Sociální pojištění od 1. 1. 2007

8.1.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer
1. Změna v nemocenském pojištění

     Redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu se od 1. ledna 2007 zvyšují z 510 Kč na 550 Kč a ze 730 Kč na 790 Kč. Nové redukční hranice platí nejen pro případy, kdy nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2007, ale i pro případy, kdy nárok na dávku vznikl v roce 2006 a trvá i v roce 2007.

     Organizace, které provádějí nemocenské pojištění svých zaměstnanců, musí přepočítat výši dávek vyplácených k 1. 1. 2007, u nichž vypočtený denní vyměřovací základ před redukcí byl vyšší než 510 Kč. Organizace budou postupovat obdobně jako postupovaly při přepočtu denního vyměřovacího základu k 1. 1. 2006.

2. Změny v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

2.1 Změny ve vyměřovacím základu

     Znění odstavce 1 a 2 ustanovení § 5 je nahrazeno novým zněním, podle něhož se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují příjmy, které:

  1. zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění,

  2. jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny,

  3. nejsou uvedeny v odstavci 2 jako příjmy nezapočitatelné.

     Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Zúčtovaným příjmem je proto jen takové plnění, o jehož hodnotu ubyly zaměstnavateli prostředky a ve stejné hodnotě tyto prostředky přibyly zaměstnanci tím, že je obdržel přímo (například mzdu) nebo nepřímo tak, že byly zúčtovány v jeho prospěch (například zaslány na účet zaměstnance u penzijního fondu).

     Účtem zaměstnavatele se pro účely započitatelnosti příjmu do vyměřovacího základu rozumí jakákoliv evidence příjmů zaměstnance zúčtovaných mu zaměstnavatelem, rozumí se jím jak účet zaměstnavatele, který vede účetnictví, tak i daňová evidence u zaměstnavatele, který nevede účetnictví. V případě, že zaměstnavatel uplatňuje výdaje paušální částkou, je účtem evidence, v níž jsou zaznamenány příjmy zaměstnance (mzdový list, doklad o převzetí či zaslání plnění apod.).

     Do vyměřovacího základu zaměstnance se podle § 5 odstavce 2 nezahrnují tyto příjmy, které zúčtoval zaměstnavatele zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, které založilo účast na nemocenském pojištění, a které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny:

  1. náhrada škody podle zákoníku práce,

  2. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů,

  3. věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.,

  4. odměny vyplácené podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

  5. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

  6. plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

Příklad:

  1. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci služební vozidlo i pro soukromé účely. 1 % z ceny motorového vozidla činí 5 000 Kč.

    Částka 5 000 Kč je nezúčtovanou částkou, o tuto částku zaměstnavateli žádné prostředky neubyly. Pojistné se z této částky neplatí.

  2. Zaměstnavatel koupil automobil za 500 000 Kč, zůstatková cena je 250 000 Kč, tržní cena stanovená znalcem je 400 000 Kč. Zaměstnavatel toto auto prodal zaměstnanci za 200 000 korun. Zúčtovaným příjmem zaměstnance je 50 000 Kč, tj. rozdíl mezi účetní hodnotou 250 000 Kč a prodejní cenou 200 000 Kč.

    Pojistné se platí z 50 000 Kč. Pokud by zaměstnavatel prodal automobil zaměstnanci za 250 000 Kč nebo za cenu vyšší, zaměstnanci by se žádné plnění z důvodu tohoto prodeje nezapočítalo do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

  3. Peněžní ústav poskytuje úvěr za 10% úrok, svým zaměstnancům účtuje jen 6% úrok.

    Rozdíl mezi cenou obvyklou (10 %) a cenou „prodejní“ (6 %) není příjmem zúčtovaným. Z částky, která podléhá zdanění ve výši 4% úroku z výše úvěru, se proto pojistné neplatí.

  4. Zaměstnavatel poskytuje k padesátinám zaměstnanců 5 000 Kč.

    Jde o příjem zúčtovaný, který je předmětem daně, není od daně osvobozen a není uveden mezi nezapočitatelnými příjmy. Částka 5 000 Kč se zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, odvede se z ní pojistné.

  5. Zaměstnavatel přispívá všem zaměstnancům, kteří se přihlásili k penzijnímu pojištění se státním příspěvkem, 100 Kč měsíčně.

    Je-li tato částka nižší, než činí 5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, je od daně osvobozena, pojistné se proto z ní neplatí.

    Bude-li příspěvek na penzijní připojištění poskytován i za dobu, v níž zaměstnanec nemá započitatelné příjmy, nebude osvobozen od zdanění, protože je vyšší než 5 % vyměřovacího základu, a proto se z něho musí odvést i pojistné. Roční zúčtování nepřichází u pojistného v úvahu.

  6. Zaměstnanec skončí pracovní poměr 31. 12. 2006, od 1. 1. 2007 je mu přiznán starobní důchod. Zaměstnavatel poskytuje v souvislosti s odchodem do starobního nebo plného invalidního důchodu 5 000 Kč. Tato částka není od daně osvobozena.

    Byla-li částka 5 000 Kč zúčtována do prosince 2006, neplatí se z ní pojistné na sociální pojištění, pojistné na zdravotní pojištění se z ní platí.

    Bude-li částka 5 000 Kč zúčtována do ledna 2007, platí se z ní pojistné na sociální a na zdravotní pojištění. Důvodem pro poskytnutí této částky je nejen odchod do důchodu, ale i rozhodnutí zaměstnavatele poskytovat toto plnění (obsažené v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele). Nelze proto na tento případ aplikovat ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 589/1992 Sb. ve znění od 1. 1. 2007.

Upozornění: Změny od 1. 1. 2007 v započitatelnosti příjmů do vyměřovacího základu pro odvod pojistného platí ve stejném rozsahu i pro zdravotní pojištění. Uvedený výklad platí tedy i pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.

2.2 Změny v penalizaci

     Od 1. 1. 2007 činí sazba penále 0,05 % (platí i pro zdravotní pojištění) a ve splátkovém režimu 0,025 % z dlužné částky pojistného za každý den prodlení. Snižuje se tedy na polovinu.

     Jestliže dluh na pojistném na sociální nebo na zdravotní pojištění k 31. prosinci 2006 i k 1. lednu 2007 činí 100 000 Kč, penále za 31. prosince naběhne ve výši 100 Kč a za 1. ledna ve výši 50 Kč.

Penále se nově neplatí

  1. za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru.

    Příklad:

         OSSZ zjistila při kontrole dluh na pojistném ve výši 100 000 Kč. Ke dni 30. červnu vydala platební výměr na částku dluhu na pojistném 100 000 Kč a na penále, které z tohoto dlužného pojistného naběhlo do 30. června ve výši 30 000 Kč. Zaměstnavatel obdržel platební výměr 4. července. Do 15 dnů od obdržení platebního výměru je povinen dluh uhradit. Zaměstnavatel dluh uhradil 10. července. V případě, že tento případ nastal:

    • v roce 2006, tak zaplacením částky 130 000 Kč se organizace neoddlužila, za období od 1. do 10. července nadále nabíhalo penále z dlužného pojistného (z částky 100 000 Kč) za každý den ve výši 100 Kč, celkem tedy za 10 dnů 1 000 Kč. Toto penále byla organizace povinna si vypočítat a uhradit.

    • v roce 2007, tak zaplacením částky 130 000 Kč se organizace oddlužila. Platební výměr byl uhrazen ve stanovené lhůtě, a proto podle nové úpravy penále z dlužného

Nahrávám...
Nahrávám...