Vystavování potvrzení o výši příjmu zaměstnance pro účely zdravotního pojištění

     Aby zaměstnavatel postupoval při plnění zákonných povinností důsledně v souladu se zákonem, musí v některých specifických situacích buď:

• vystavit pro jiného zaměstnavatele potvrzení o výši dosaženého příjmu zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci, případně potvrdit skutečnost, že za zaměstnance je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo

• naopak musí mít k dispozici potvrzení o výši příjmu zaměstnance od jiného zaměstnavatele, především pak z toho důvodu, aby nemusel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč, nýbrž aby mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.

     Na základě poznatků z výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatelů se domnívám, že většina mzdových účetních či jiných specialistů se v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění ve své praxi již setkala se situací, kdy vystavovala zaměstnanci potvrzení o skutečnosti, že za tohoto svého zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje. Takové potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u něhož hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy.

     Pokud tedy zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého je jeho příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), potvrzení o tom, že v jiném (hlavním) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí v tomto zaměstnání odvádět zaměstnavatel pojistné nejméně ze zákonného minima 8 000 Kč, ale vyměřovacím základem je za takové situace skutečný příjem zaměstnance.

     Tento postup obecně vychází z potřeby zajištění odvodu pojistného v příslušném kalendářním měsíci alespoň z minimálního vyměřovacího základu dle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, samozřejmě za situace, kdy se na zaměstnance (a současně i na zaměstnavatele) ze zákona vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň v minimální povinné výši.

     Naopak, pokud u zaměstnance nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen, stává se tato problematika pro zaměstnavatele bezpředmětnou. Například se jedná o zaměstnané poživatele důchodů, studenty, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku a při splnění konkrétních podmínek i o osoby evidované na úřadě práce. V tomto případě (tedy u souběhu zaměstnání s evidencí na úřadě práce) nesmí zúčtovaný příjem přesáhnout za rozhodné období kalendářního měsíce polovinu minimální mzdy.

     Nepovažuji za nezbytné, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy nebo třeba k 1. 1. kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel vystaví toto potvrzení, fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ, případně je alespoň na jeho úrovni. Tímto potvrzením vlastně garantuje, že u konkrétního zaměstnance je minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět případný dopočet do aktuální výše minimální mzdy. Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ve mzdových podkladových …