| Soud: Nejvyšší soud | Spisová značka: 21 Cdo
743/2007 | Datum rozhodnutí: 17. 1.
2008 |
| Právní problematika:
běh subjektivní lhůty pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany
zaměstnavatele, porušení „pracovní kázně“ společně s nadřízeným
zaměstnancem |
| Ustanovení právních
předpisů:§ 58 odst. 1 zákona č. 262/2006
Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů |
Právní věta:
Pokud se zaměstnanec dopustil porušení povinnosti vyplývající mu
z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci („pracovní kázně“)
zvlášť hrubým způsobem společně se svým nadřízeným, začne dvouměsíční
subjektivní lhůta k dání okamžitého zrušení pracovního poměru běžet až tehdy,
kdy se zaměstnavatel o důvodu k takovému postupu dozví jiným způsobem. Na
společné porušení povinnosti s nadřízeným zaměstnancem lze ale usuzovat jen
tehdy, jestliže má porušení povinnosti tímto vedoucím zaměstnancem vnitřní
(účelovou) souvislost s porušením povinnosti vytýkaným podřízenému zaměstnanci
a tato porušení sledují společný (stejný) cíl.
Komentář:
Jedním ze způsobů rozvázání pracovního poměru je dle ustanovení
§ 48 odst. 1 písm. c) zákoníku
práce též jeho okamžité zrušení. Aby bylo okamžité zrušení pracovního
poměru platným právním úkonem, musí k němu být dán zákonem předpokládaný důvod.
Ten je pak třeba v písemnosti o okamžitém zrušení pracovního poměru náležitě
skutkově vymezit, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Neexistence tohoto
důvodu představuje riziko prohraného soudního sporu.
Jak jsme už několikráte uvedli na stránkách Zpravodaje, vedle
skutkového vymezení důvodu musí zaměstnavatel v případě okamžitého zrušení
pracovního poměru z důvodu porušení povinnosti zaměstnancem zvlášť hrubým
způsobem dodržet ještě lhůty předepsané v ustanovení
§ 58 zákoníku práce a v nich okamžité
zrušení pracovního poměru zaměstnanci řádně doručit. Jednou z těchto lhůt je
lhůta subjektivní, která činí dva měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu
k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl. Dvouměsíční subjektivní lhůta
slouží zaměstnavateli mj. k tomu, aby mohl provést potřebné šetření, zda
zaměstnanec skutečně porušil svoji povinnost a zda šlo o porušení nejvyšší
intenzity (zvlášť hrubým způsobem), a aby se podle jeho výsledku rozhodl, zda
přistoupí k okamžitému zrušení pracovního poměru.
O důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru se zaměstnavatel
dozví (a začne tak plynout subjektivní lhůta) dnem, kdy jeho vedoucí
zaměstnanec, který je bezprostředně nebo výše nadřízen tomu, kdo zmíněnou
povinnost porušil, získal vědomost o tom, že k takovému jednání ze strany
zaměstnance došlo. V případě, že se zaměstnanec dopustil porušení povinnosti
společně se svým nadřízeným, začne subjektivní lhůta k dání okamžitého
zrušení pracovního poměru běžet až tehdy, kdy se zaměstnavatel o důvodu k
takovému postupu dozví jiným způsobem. Uvedeného vedoucího zaměstnance nelze
totiž považovat ve vztahu k popsanému jednání za zaměstnance, který plní v
zájmu zaměstnavatele pracovní úkoly.
Na nedodržení subjektivní lhůty spoléhal zaměstnanec v soudním
sporu, který vedl se svým zaměstnavatelem. Ten…
