Soud: Nejvyšší soud
Spisová značka: 21 Cdo
596/2007
Datum rozhodnutí: 11. 3. 2008
Právní problematika: ochrana majetku zaměstnavatele a jednání
v rozporu s jeho oprávněnými zájmy, skončení pracovního poměru z důvodu
porušení povinnosti
Ustanovení právních předpisů: § 52 písm. g),
§ 55 odst. 1 písm. b) a
§ 301 písm. d) zákona č. 262/2006
Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Právní věta:
Pokud se zaměstnanec dopustil porušení své povinnosti vyplývající
mu z pracovního poměru neoprávněnou manipulací s finančními prostředky
zaměstnavatele, k nimž měl přístup z titulu své pozice, jde o vážné narušení
důvěry zaměstnavatele v jeho spolehlivost a poctivost. Takové jednání může
proto být s přihlédnutím k dalším okolnostem posouzeno jako porušení povinnosti
zvlášť hrubým způsobem s následkem rozvázání pracovního poměru.
Dospěje-li zaměstnavatel v takovém případě skutečně k závěru, že
se zaměstnancem chce rozvázat pracovní poměr, a byly-li podmínky pro toto
rozvázání pracovního poměru splněny, nelze platnost takového právního úkonu
zvrátit tvrzením, že měl být pracovní poměr ze stejného důvodu rozvázán také s
jinými zaměstnanci.
Komentář:
Jednou ze základních povinností zaměstnanců je dle ustanovení
§ 301 písm. d) zákoníku práce
povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit
a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a
zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Jak dovodil
Nejvyšší soud České republiky v několika svých rozhodnutích, výše citované
povinnosti „představují mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž
ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému
zaměstnavateli, a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve
vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele; jde o požadavek na určitou
úroveň kvality chování zaměstnance“.
V dotčeném případě zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele jako
„manager obchodní sítě“ na jedné z jeho poboček. Náplní jeho pracovní činnosti
bylo zejména uzavírání pojistných smluv a s tím související inkaso pojistného,
jež mělo být předáváno na účet zaměstnavatele. Nejméně ve třech případech
zaměstnanec pojistné od klientů sice převzal, zaměstnavateli ale platbu
neodevzdal. Z tohoto důvodu s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr
výpovědí pro porušení „pracovní kázně“ zvlášť hrubým způsobem. Podle jeho
názoru zvolil přitom mírnější prostředek, protože jednání zaměstnance ho
opravňovalo k tomu, aby pracovní poměr dokonce okamžitě zrušil.
Zaměstnanec se výpovědi bránil žalobou a argumentoval mj. tím, že mu
ze strany zaměstnavatele nebyly vytvořeny dostatečné podmínky, aby mohl
zabezpečit jeho majetek před ztrátou nebo zneužitím. V rámci dovolání pak také
namítl, že nelze v této souvislosti pominout ani ustanovení zákoníku práce o
povinnosti zaměstnavatele zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci.
Uvedenou povinnost…
