dnes je 4.12.2022

Input:

Z AKTUÁLNÍCH SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ - Podmínka zaměstnání na dobu určitou u poživatele starobního důchodu

12.7.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Soud: Nejvyšší správní soud Spisová značka: 3 Ads 88/2006 Datum rozhodnutí: 28. 2. 2007 
Právní problematika: výplata starobního důchodu a pracovněprávní vztah na dobu určitou, nejdéle na dobu 1 roku 
Ustanovení právních předpisů:§ 34 odst. 2 a § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a 39 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, oba ve znění pozdějších předpisů 

Právní věta:

Zákonná podmínka, že souběh výplaty starobního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti založené pracovněprávním vztahem přichází v úvahu jen tehdy, byl-li tento vztah sjednán (a podle zvláštních předpisů ho sjednat lze) na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, není diskriminační.

Komentář:

Podmínky nároku na starobní důchod upravují ustanovení § 28 a následující zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Nárok na starobní důchod vzniká pojištěnci za předpokladu, že získá předepsanou dobu pojištění a dosáhne potřebného důchodového věku (§ 29 zákona). Za určitých okolností může pojištěnci vzniknout nárok na starobní důchod ještě před dosažením důchodového věku (§ 30 a § 31 zákona).

V řadě případů dosáhne fyzická osoba doby pojištění i důchodového věku a tedy nároku na starobní důchod, ale pokračuje ve své výdělečné činnosti v pracovněprávním vztahu. Možný souběh starobního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti upravuje ustanovení § 37 zákona o důchodovém pojištění. Ve vztahu ke starobnímu důchodu podle § 29 citovaného zákona platí, že jeho výplata „náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat“.

Z tohoto pravidla vychází koneckonců i zákoník práce, a to v právní úpravě uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Obecné omezení, že trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru, neplatí podle § 39 odst. 3 písm. a) zákoníku práce mj. pro případy, kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších práv.

Ve výše uvedeném soudním sporu mezi jedním z pojištěnců a Českou správou sociálního zabezpečení ohledně výplaty starobního důchodu namítal tento, že ustanovení zákona o důchodovém pojištění upravující souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti je nepřípustným nástrojem „regulace práva

Nahrávám...
Nahrávám...