dnes je 3.7.2022

Input:

Z aktuálních soudních rozhodnutí - Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci

11.9.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Soud: Nejvyšší soud Spisová značka:21 Cdo 2627/2007  Datum rozhodnutí: 15. 5. 2008 
Právní problematika: zdravotní způsobilost zaměstnance k práci, odmítnutí výkonu práce jako porušení „pracovní kázně“, okamžité zrušení pracovního poměru pro neomluvenou absenci 
Ustanovení právních předpisů: § 55 odst. 1 písm. b), § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 

Právní věta:

Pokud zaměstnanec odmítne vykonávat sjednanou práci s poukazem na to, že k ní není zdravotně způsobilý, a přitom neexistuje lékařský posudek, který by tento závěr skutečně najisto obsahoval, jde ze strany zaměstnance o porušení povinnosti vyplývající mu z pracovního poměru. O porušení povinnosti jde tím spíše, pokud se zaměstnanec odmítl navíc podrobit za tímto účelem lékařské prohlídce u lékaře závodní preventivní péče zaměstnavatele. Absenci zaměstnance v zaměstnání je nutno v takovém případě považovat za neomluvenou, přičemž zaměstnavatel na ni může za splnění podmínek daných zákoníkem práce reagovat též okamžitým zrušením pracovního poměru pro porušení „pracovní kázně“ zvlášť hrubým způsobem.

Komentář:

Jestliže zaměstnanec porušil své povinnosti vyplývající mu z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci („pracovní kázeň“) zvlášť hrubým způsobem, má zaměstnavatel právo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr. Častým důvodem k takovému postupu ze strany zaměstnavatele bývá též neomluvená absence zaměstnance. Nelze přistoupit na omílanou a některými soudy bohužel pořád používanou „domněnku“, že porušením povinnosti zvlášť hrubým způsobem se neomluvená absence zaměstnance stává teprve tehdy, trvá-li alespoň 3 dny. Tento „matematický“ přístup pomíjí další skutečnosti, ke kterým je třeba při hodnocení porušení „pracovní kázně“ přihlédnout, jako je např. osoba zaměstnance, forma zavinění, okolnosti případu nebo posouzení toho, zda zaměstnanec svou neomluvenou absencí způsobil zaměstnavateli škodu, případně v jaké výši.

Zaměstnankyně pracovala u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy jako „pracovník ostrahy“. V průběhu trvání pracovního poměru byla uznána dočasně neschopnou práce a tato dočasná pracovní neschopnost jí byla nakonec ukončena z důvodu uplynutí podpůrčí doby. V návaznosti na to ji zaměstnavatel vyzval k nástupu do zaměstnání. Zaměstnankyně tuto práci po dvou hodinách jejího výkonu odmítla s odůvodněním, že neodpovídá jejímu aktuálnímu zdravotnímu stavu. Dva dny nato obeslala zaměstnavatele dopisem, k němuž přiložila záznam o jednání, v jehož rámci byl příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení posuzován její zdravotní stav, a to v souvislosti s přiznáním částečného invalidního důchodu. V tomto záznamu bylo mj. uvedeno, že pro zaměstnankyni „není vhodná fyzicky náročná práce, manipulace s břemeny, trvale ve stoje, s přetěžováním dolních končetin, v nepříznivých klimatických podmínkách, v noci“.

Zaměstnavatel reagoval na tento záznam tím, že zaměstnankyni vyzval, aby se za účelem posouzení zdravotního stavu podrobila lékařské

Nahrávám...
Nahrávám...