Dotaz
Máme zaměstnance z Polska, zaměstnán je od února 2018, příjmy z ČR - daňový rezident. Uplatňuje slevu. Dále podniká v Polsku jako OSVČ.
Musí se podat daňové přiznání v ČR a odvézt všechny daně jen v ČR, nebo příjmy z Polska zdaní tam? Jak doloží příjmy z podnikání do českého daňového přiznání? A musí doložit i leden 2018, kdyby byl zaměstnán v Polsku?
Jak postupovat v oblasti zdravotního a sociálního pojištění u příjmů z podnikání v Polsku? Zaměstnanec má vyřízenou A1 v ČR.
Právní předpisy
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 2 ZDP
-
§ 3 odst. 4 ZDP
-
§ 38g odst. 1 ZDP
Smlouva mezi ČR a Polskem o zamezení dvojímu zdanění (č. 102/2012 Sb. m. s.)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004
Nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Odpověď
DAŇ Z PŘÍJMŮ (BC. MARCELA SRNĚNSKÁ)
Pro zodpovězení dotazu je nejprve nutné rozhodnout o tom, zda je zaměstnanec rezidentem či nerezidentem ve smyslu ustanovení § 2 ZDP a ve smyslu čl. 4 SZDZ.
Dle § 2 ZDP je rezidentem ČR ten poplatník, který má zde bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usoudit, že má úmysl se zde trvale zdržovat. Poplatník, který se obvykle zdržuje na území ČR, je ten, který zde pobývá alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu.
V případě, že nelze určit rezidenství dle ZDP, postupuje se dle čl. 4 SZDZ následujícím způsobem:
-
jestliže má posuzovaná osoba stálý byt v obou státech, je nutné posoudit středisko životních zájmů – tzn. rodina, děti, bližší ekonomické a osobní vazby, přičemž osobní vazba má přednost;
-
jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; tzn., že se posuzuje doba 183 dnů (dle ustanovení § 3 odst. 4 ZDP);
-
jestliže nemůže být postupováno podle bodu předchozího, je rozhodujícím kritériem státní příslušnost;
-
v případě, že osoba je státním příslušníkem obou států, upraví příslušné úřady otázku rezidenství vzájemnou dohodou.
Příjmy ze závislé činnosti řeší čl. 14 SZDZ takto: příjmy ze závislé činnosti podléhají dani z příjmů ve státě, kde je zaměstnání vykonáváno. V konkrétním případě podléhají příjmy ze zaměstnání zdanění v ČR a taktéž zde může být provedeno roční zúčtování.
V případě, že zaměstnanec je, po posouzení, rezidentem ČR, zdaňuje v ČR celosvětové příjmy, tzn., že do přiznání uvede všechny příjmy, včetně příjmů z podnikání z Polska. Zaměstnanec je povinen podat přiznání v souladu s ustanovením § 38g odst. 1 ZDP v případě, že jeho příjmy z podnikání v Polsku přesáhly hranici 6 000 Kč. V případě, že zaměstnanec nebude mít povinnost podat přiznání, je možné, aby zaměstnavatel provedl roční zúčtování.
Povinnosti plynoucí z polských daňových zákonů si zaměstnanec splní také v Polsku. V případě, že zaměstnanec zaplatí v Polsku daň z příjmů, je možné tuto daň započítat na úhradu daňové povinnosti z příjmů z podnikání uvedených v přiznání v ČR metodou prostého zápočtu.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ING. ANTONÍN DANĚK)
Pohyb osob v rámci Evropské unie upravují na dva základní právní předpisy:
