dnes je 1.7.2022

Input:

Zaměstnávání zvláštních kategorií zaměstnanců - 2. část

13.9.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Předchozí část článku

ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ, ABSOLVENTŮ A MLADISTVÝCH
1. Pracovní právo

1.1 Absolventi

     Za absolventa se považuje zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené (srov. § 229 odst. 2 ZP).

     Studiem (přípravou) se rozumí studium na středních školách, konzervatořích, vyšších odborných a vysokých školách. Odbornou praxi zabezpečují absolventům uvedených typů škol v přiměřeném rozsahu zaměstnavatelé. Jejím cílem je získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce. Sama odborná praxe se však již považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.

     Jak bylo výše uvedeno, nezapočítává se do doby odborné praxe doba mateřské dovolené, která přísluší zaměstnankyni v délce 28 týdnů, a pokud porodila zároveň dvě nebo více dětí, v délce 37 týdnů. Nezapočítává se ani doba rodičovské dovolené, kterou může čerpat matka dítěte (po skončení mateřské dovolené) i otec (od narození dítěte) do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.

     Z hlediska odměňování obsahuje právní úprava odchylku týkající se zaměstnanců ve věku od 18 do 21 let, kteří vstupují poprvé do pracovního poměru. Jejich odměna za vykonanou práci může činit po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru pouze 90 % minimální mzdy, případně zaručené mzdy podle náročnosti vykonávané práce (srov. nař. vl. č. 567/2006 Sb., § 4). Uvedené opatření je odůvodňováno snahou motivovat potencionální zaměstnavatele k přijímání absolventů. Dalším důvodem jsou i možné počáteční problémy spojené s adaptací v novém zaměstnání a získáváním základní praxe.

     Na skupinu absolventů škol se intenzivněji zaměřuje také právní úprava zaměstnanosti. Pokud jsou osoby ve věku do 25 let evidovány jako uchazeči o zaměstnání, jsou jim povinny úřady práce při zprostředkování zaměstnání věnovat zvýšenou péči. Do této kategorie lze zařadit (kromě mladistvých po skončení povinné školní docházky, kteří již nepokračují v přípravě na povolání) absolventy středních škol a „neúspěšné“ studenty škol vysokých, kterým se nepodařilo studium dokončit. Zvláštní kategorii uchazečů o zaměstnání představují také absolventi vysokých škol po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku.

     Zvýšená péče o uvedené kategorie osob spočívá v povinnosti úřadu práce nabídnout těmto uchazečům vypracování individuálního akčního plánu směřujícího ke zvýšení možnosti jejich uplatnění na trhu práce. Obsahem uvedeného plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření koncipovaných v zájmu pracovního uplatnění těchto uchazečů o zaměstnání v souladu s jejich dosaženou kvalifikací, možnostmi a schopnostmi. Uchazeč je povinen při vypracování individuálního akčního plánu poskytnout součinnost a plnit podmínky v něm stanovené. Jestliže tyto podmínky bez vážných důvodů neplní, vyřadí jej úřad práce z evidence.

     Absolventi škol (středních i vysokých) nemají již automaticky nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti. Ten je nyní i pro ně podmíněn splněním obecné podmínky, že vykonávali v posledních 3 letech před jejich zařazením do evidence zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, v délce alespoň 12 měsíců. Doba soustavné přípravy na budoucí povolání se pro účely požadované podmínky jako doba náhradní započítává v rozsahu maximálně 6 měsíců.

     S absolventy škol lze v současné době sjednávat zkušební dobu i pracovní poměr na dobu určitou za stejných podmínek jako s ostatními zaměstnanci.

1.2 Mladiství

     Za mladistvé jsou považováni zaměstnanci mladší 18 let (§ 350 ZP). Toto hledisko platí v oblasti pracovněprávních vztahů bez ohledu na to, zda např. podle občanskoprávních předpisů již dosáhli zletilosti uzavřením sňatku.

     V pracovněprávních vztazích vzniká způsobilost k právním úkonům dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel však nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky.

     Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek (srov. § 243 ZP). Právní úprava zabezpečuje intenzivnější ochranu mladistvých v oblasti pracovněprávních vztahů následujícím způsobem:

  • zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči;

  • zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem pracovně-lékařské péče před vznikem pracovního poměru, před převedením na jinou práci a dále pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci se zaměstnavatel řídí lékařským posudkem vydaným zařízením pracovnělékařské péče.

  • délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí u zaměstnanců mladších 18 let překročit 30 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin (což musí být respektováno např. i při prázdninových brigádách). Vykonává-li mladistvý zaměstnanec práci ve více pracovněprávních vztazích, nesmí délka stanovené týdenní pracovní doby ve svém souhrnu přesáhnout 30 hodin.

  • zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvé prací přesčas a prací v noci (s výjimkou zaměstnanců starších 16 let, kteří mohou vykonávat noční práci nepřesahující jednu hodinu, je-li to třeba pro jejich výchovu k povolání, a pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, pokud je takový dohled pro ochranu mladistvých nezbytný);

  • mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a dále ani pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Práce a pracoviště zakázané mladistvým jsou uvedeny ve vyhl. č. 288/2003 Sb.

  • zaměstnavatelé nesmějí zaměstnávat mladistvé ani pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob;

  • přestávka v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut musí být mladistvým zaměstnancům poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce;

  • nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin;

  • s mladistvými nelze platně uzavřít dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování.

     Zaměstnavatel je povinen vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něho zaměstnáni. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození a druh práce, kterou zaměstnanec vykonává (srov. § 246 odst. 5 ZP).

     Z hlediska odměňování stanoví právní předpisy výjimku, podle níž může odměna za práci vykonávanou mladistvým činit pouze 80 % minimální mzdy, případně zaručené mzdy stanovené podle náročnosti vykonávané práce a u mladistvého, který je plně invalidní a nepobírá invalidní důchod, pouze 50 % (srov. nař. vl. č. 567/2006 Sb., § 4)

     Na rozdíl od úpravy obsažené v předcházejícím zákoníku práce zaměstnavatel již nyní není povinen žádat o vyjádření zákonného zástupce mladistvého k uzavření pracovní smlouvy ani mu nemusí oznamovat rozvázání pracovního poměru s mladistvým.

2. Sociální zabezpečení

2.1 Studenti a učni

     Studentem se pro tuto část článku rozumí student vysoké školy a žák střední školy; žákem střední školy je i učeň. Vysokou školou a střední školou se rozumí taková škola, která podle příslušných školských předpisů poskytuje středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Za studenta je považován pro následující výklad jen student, který nestuduje formou studia při zaměstnání, ale při studiu vykonává zaměstnání.

2.1.1 Nemocenské pojištění

     Studenti jsou z důvodu studia účastni nemocenského pojištění. Je-li ze zaměstnání také nemocensky pojištěn, je tedy souběžně pojištěn jak za zaměstnání, tak jako student. Z nemocenského pojištění studentů náleží pouze peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“) za podmínek platných pro zaměstnance, s těmito odchylkami:

  • studium musí být přerušeno nebo ukončeno;

  • PPM náleží nejdříve od začátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu (nelze si určovat poskytování PPM v rozmezí 6-8 týdnů);

  • neukončila-li nebo nepřerušila-li studentka studium k začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, doba od začátku 6. týdne se jí započte do doby 28 nebo 37 týdnů poskytování PPM, jako kdyby PPM dostávala;

  • výše PPM činí za kalendářní den jednu třicetinu výše rodičovského příspěvku, tj. v roce 2007 částka 253 Kč za den (to platí i pro učně).

Příklad č. 1

Studentka třetího ročníku vysoké školy je těhotná, očekávaný den porodu připadá na čtvrtek 26. července 2007, začátek šestého týdne před tímto dnem připadá na čtvrtek 14. června. Je vdaná. V pondělí 18. června skládala zkoušku, studium proto přerušila až od 19. června 2007.

Studentka splňuje podmínky nároku na PPM. V posledních dvou letech před porodem je účastna nemocenského pojištění po dobu aspoň 270 kalendářních dnů. PPM náleží až od 19. 6. 2007. PPM by náležela od 14. 6. po dobu 28 týdnů, bude však vyplácena jen po dobu 27 týdnů a dvou dnů. Za 5 kalendářních dnů, tj. za 14. až 18. 6., PPM nenáleží, ale tato doba se započte do celkové doby 28 týdnů poskytování PPM.

PPM bude náležet ve výši 253 Kč za den, za červen bude vyplaceno 3 036 Kč (12 x 253 Kč).

Pojistné

     Studenti z důvodu studia nejsou poplatníky (plátci) pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Platí pojistné pouze ze započitatelných příjmů zúčtovaných jim ze zaměstnání.

Učni

     Z odměn učňů za produktivní práci, které náleží za práci v období odborné praxe, se pojistné na sociální a zdravotní pojištění neplatí. Jsou to příjmy z důvodu „studia“, studenti nejsou v okruhu poplatníků (plátců) pojistného. Z těchto odměn se proto nevypočítává PPM; ostatní dávky z nemocenského pojištění učňům nenáleží.

Studenti a zaměstnání

     U studenta, který při studiu vykonává zaměstnání, se při posuzování tohoto zaměstnání z hlediska jeho účasti na nemocenském pojištění a plnění povinností jeho zaměstnavatelem nepřihlíží k tomu, že je zároveň studentem.

     Ze zaměstnání vykonávaného pouze v období školních prázdnin, které založilo účast na nemocenském pojištění, náleží jen nemocenské (nenáleží podpora při ošetřování člena rodiny a PPM). Ochranná lhůta končí dnem, v němž končí prázdniny, pokud neuplynula již dříve. Nemocenské náleží jen do skončení prázdnin a poté jen v případě, že pracovní neschopnost brání studentovi chodit do školy.

Příklad č. 2

Student uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 1. do 24. 8. na 150 hodin. V tomto období je 18 pracovních dnů, pracuje 8 hodin denně, podmínku pro uzavření této dohody splňuje. Od pondělí 27. 8. uzavřel s týmž zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu do 31. 8. 2007. Dosud u tohoto zaměstnavatele nepracoval (nebo pracoval před rokem o prázdninách).

Student není účasten nemocenského pojištění ani z dohody o provedení práce, ani z pracovního poměru. Činnost v pracovním poměru je příležitostným zaměstnáním, poněvadž netrvala a ani neměla trvat déle než 7 kalendářních dnů.

Z odměny z dohody o provedení práce a ze mzdy z pracovního poměru se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad č. 3

Student uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr od 1. do 31. 7. 2007. Do zaměstnání nastoupil v pondělí 2. července. V období od 16. do 18. 7. musel ošetřovat své roční dítě. Od 3. srpna do 14. září byl uznán práce neschopným.

Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny nemá. Nárok na nemocenské má z ochranné lhůty za předpokladu, že po skončení pracovního poměru nevstoupil do jiného zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

Nemocenské bude náležet do 31. srpna (do konce školních prázdnin) za předpokladu, že mu pracovní neschopnost nebránila nastoupit 3. září do školy. Pokud nemohl nastoupit do školy, náleží nemocenské až do dne, v němž mu pracovní neschopnost nebránila v návštěvě školy, nejpozději do 14. září.

Pojistné na sociální a zdravotní pojištění

     Ze započitatelných příjmů dosažených v zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění, musí být placeno pojistné na sociální a zdravotní pojištění. V sociálním pojištění neplatí pro studenty jako zaměstnance v placení pojistného žádná výjimka.

     Ve zdravotním pojištění jsou studenti v okruhu osob, za které je plátcem pojistného i stát. Student musí doložit zaměstnavateli, že je studentem, bude-li požadovat „výjimku“. Pro osoby, za které je plátcem pojistného i stát, tedy i pro studenty, platí tyto výjimky:

  • neplatí pro ně minimální vyměřovací základ ve výši minimální mzdy;

  • do vyměřovacího základu se nezahrnuje poměrná část z minimální mzdy v případě, že by měly neplacené volno.

     Za studenta se považuje osoba jen do 26 let věku.

Výdělečná činnost i mimo prázdniny

     Student, který vykonává zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, je účasten v této době nemocenského pojištění souběžně jako student i jako zaměstnanec.

Příklad č. 4

Studentka vysoké školy („denního“ studia) je od druhého ročníku zaměstnána v pracovním poměru. Ve čtvrtém ročníku otěhotněla, šest týdnů před očekávaným dnem porodu přerušila studium. Studentka má nárok na PPM:

  • jako studentka od šestého týdne před očekávaným dnem porodu. PPM bude poskytovat škola.

  • jako zaměstnankyně od 6. až 8. týdne před očekávaným dnem porodu.

V obou systémech pojištění (studentů i zaměstnanců) splňuje podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů v posledních dvou letech před porodem.

Pokud by tato studentka měla před nástupem na mateřskou dovolenou „rizikové“ těhotenství, měla by nárok ze zaměstnání na nemocenské, i kdyby studium nepřerušila. Z nemocenského pojištění ze zaměstnání má nárok i na podporu při ošetřování člena rodiny.

     Za studenta, který je souběžně se studiem zaměstnán a ze zaměstnání je účasten nemocenského pojištění, je zaměstnavatel povinen vést evidenční list důchodového pojištění. To platí i v případě zaměstnání, které bylo uzavřeno jen na dobu školních prázdnin.

2.2 Absolventi

     Po skončení studia student vstoupí do zaměstnání nebo začne podnikat nebo se stane uchazečem o zaměstnání nebo zůstane „v domácnosti“ (pečuje o dítě, odjede do ciziny, má „dovolenou“ apod.).

     Účast na nemocenském pojištění studentů končí posledním dnem ročníku (semestru, bloku); pokud by vysoká škola stanovila, že ročník končí vykonáním závěrečné zkoušky, končí účast na nemocenském pojištění studentů tímto dnem. Vstupem do trvalého zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění končí účast na nemocenském pojištění studentů.

Příklad č. 5

Studentka maturovala 5. června. Ročník končí 31. srpna. Je těhotná. Pokud:

  1. nevstoupí do trvalého zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, trvá jí nemocenské pojištění studentů do 31. srpna. Od 1. září běží ochranná lhůta 6 měsíců (do konce února). Nárok na PPM uplatní u školy.

  2. vstoupí do zaměstnání jen na dobu školních prázdnin (nikoliv do trvalého zaměstnání), účast na nemocenském pojištění studentů končí 31. srpna, od 1. září běží ochranná lhůta. Nárok na PPM uplatní u školy.

  3. vstoupí do trvalého zaměstnání, například od 2. července. Účast na nemocenském pojištění studentů končí dnem 1. července. Nárok na PPM uplatní absolventka u svého zaměstnavatele.

  4. bude uchazečkou o zaměstnání, zůstává nadále studentkou do konce školních prázdnin. Uchazeči o zaměstnání nejsou účastni nemocenského pojištění. V tomto případě se u absolventky postupuje stejně jako v případě uvedeném v písmenu a).

     Je třeba rozlišovat podmínky nezaopatřenosti dítěte pro účely poskytování státních dávek, důchodové pojištění a zdravotního pojištění, a podmínky účasti na nemocenském pojištění. Tak například nezaopatřeným dítětem je student jen do 26 roků věku, v nemocenském pojištění věková hranice není stanovena. Pokud by student souběžně se studiem byl zaměstnán nebo by byl OSVČ a v červnu by maturoval, končí jeho nemocenské pojištění studenta 31. srpna, nezaopatřeným dítětem je do 30. června.

2.3 Zdravotní pojištění

     Po vykonání závěrečné zkoušky se student nadále považuje za studenta za jiných podmínek pro zdravotní pojištění než pro nemocenské pojištění. Zdravotní pojištění navazuje na zákon o státní sociální podpoře, na definici nezaopatřeného dítěte.

     Studentem může být pouze osoba ve věku do 26 let. U absolventů vysokých škol se za nezaopatřené dítě považuje student v tom měsíci, v němž vykonal závěrečnou zkoušku, a ještě i následujícím měsíci, pokud v něm nevykonával po celý měsíc výdělečnou činnost.

Příklad č. 6

Student vysoké školy složil závěrečnou zkoušku 25. května; v tomto dnu byl naposledy podle školských předpisů studentem. Nezaopatřeným dítětem je vždy ještě v květnu. V červnu bude nezaopatřeným dítětem, pokud nebyl v tomto měsíci zaměstnán, nebo do zaměstnání nastoupil až po 1. červnu.

2.4 OSVČ

     Absolvent, který začne podnikat, je OSVČ. Do osmi dnů od zahájení činnosti se musí přihlásit u ČSSZ a u zdravotní pojišťovny jako OSVČ. Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné. Ochranná lhůta z nemocenského pojištění studentů zanikne vznikem nároku na dávku z nemocenského pojištění OSVČ. OSVČ, která se přihlásí k nemocenskému pojištění do osmi dnů ode dne zahájení činnosti, je pojištěna ode dne zahájení činnosti (tedy i zpětně) a nárok na nemocenské vzniká dnem vzniku pracovní neschopnosti. Podmínkou nároku na PPM z nemocenského pojištění OSVČ je účast na nemocenském pojištění OSVČ po dobu aspoň 180 dnů.

Příklad č. 7

Studentka složila maturitu 31. května. Byla těhotná. Od 1. června začala podnikat.

  1. K nemocenskému pojištění OSVČ se nepřihlásila. Očekávaný den porodu připadá:

    1. na 10. října. Má nárok na PPM z ochranné lhůty z nemocenského pojištění studentů. Žádost o PPM uplatní ve škole.

    2. na 20. ledna. Porodila 21. ledna. Ochranná lhůta z nemocenského pojištění studentů trvá do 29. 2. Má nárok na PPM z nemocenského pojištění studentů.

  2. K nemocenskému pojištění OSVČ se přihlásila 5. června zpětně od 1. června. Pojistné řádně platí. Očekávaný den porodu připadá:

    1. na 10. října. Má nárok na PPM z ochranné lhůty nemocenského pojištění studentů. Nemocenské pojištění OSVČ netrvalo aspoň 180 dnů.

    2. na 20. ledna. Má nárok na PPM jen z nemocenského pojištění OSVČ. Žádost podá na OSSZ.

2.5 Mladiství

     Pro mladistvé neplatí v sociálním a zdravotním pojištění žádná výjimka.

3. Daň z příjmů

3.1 Studenti a učni

     Zejména mezi studentkami jsou poměrně populární letní zahraniční brigády formou domácích pomocnic k dětem (tzv. au-pair). Z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), je obecně považován za zdanitelný příjem i nepeněžní příjem za tuto domácí výpomoc v podobě ubytování a stravy. Pravidlem je, že tyto pomocnice v zahraničních domácnostech dále dostávají určité kapesné pro svou další osobní potřebu.

     Pro usnadnění praxe, kdy je značně problematické jednak pro poplatníky tyto příjmy jednoznačně vyčíslit a jednak také pro správce daně jejich výši jakkoli reálně prověřit, najdeme v § 3 odst. 4 písm. e) ZDP ustanovení o tom, že předmětem daně z příjmů není: „příjem plynoucí daňovému rezidentu ČR, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair).“

     To navazuje na dokument Rady Evropy č. 068 o umisťování au-pair, podle

Nahrávám...
Nahrávám...