dnes je 6.12.2022

Input:

Závodní preventivní péče

11.10.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Závodní preventivní péče, podle zákona č. 262/2006 Sb. označovaná jako „pracovnělékařská“, je druhem zdravotní péče, která je poskytována zaměstnancům po dobu jejich pracovního aktivity. Zajištění této péče je povinností každého zaměstnavatele od r. 1992, a to podle § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění.

     Pojem „pracovnělékařská péče“ byl zakotven do nového zákoníku práce v dobré víře, neboť se mělo za to, že spolu s tímto zákonem bude realizován i zákon o zdravotní péči, který měl přesně definoval její rozsah a způsob jejího poskytování. Zákon o zdravotní péči však nebyl přijat, a tak tento název poněkud vyčnívá, navíc jeho vysvětlení chybí. Přes tyto nejasnosti je ovšem jednoznačné, že z pohledu obsahu a zaměření se jedná v podstatě o závodní preventivní péči (dále jen „ZPP“) tak, jak ji známe doposud. Pozn. redakce: připravovaná novela zákoníku práce se vrátí k pojmu „závodní preventivní péče“ tak, jak jej zná současný zákon o péči o zdraví lidu.

     Závodní preventivní péči poskytují zařízení závodní preventivní péče, jejichž náplň činnosti upravuje § 35a zákona o péči o zdraví lidu. Ten upřesňuje, že tato zařízení poskytují „odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců, pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a podílejí se na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví“. Z obsahu této náplně tedy vyplývá, že jde v podstatě o poskytování „zdravotních služeb“, jak je upravuje čl. 5 „Úmluvy o závodních zdravotních službách“(ILO č. 161).

     Přestože se často lze setkat s názorem, že tato zařízení zajišťují více méně „jen preventivní lékařské prohlídky“, nelze s tímto tvrzení souhlasit ani je unifikovat. Principiálně by totiž všichni poskytovatelé závodní preventivní péče měli navíc vykonávat dohled nad pracovními podmínkami na pracovištích zaměstnavatele a znát skutečné podmínky práce a možná rizika. Vlastní zjištění těchto skutečností a dostatečný přenos informací ze strany zaměstnavatele o současné technologii a uvažovaných změnách jsou nezbytné ke znalosti problematiky BOZP, které oba tyto subjekty spojují, a bezesporu mohou přispět ke kvalitě preventivních opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při práci. Zjišťováním podmínek práce může být rovněž pověřen jiný odborný subjekt, který o výsledcích informuje závodního lékaře.

     Seznámení se s pracovišti zaměstnavatele ovšem není zúženo na pouhé zjišťování přítomných rizik a znalost jejich účinků na zdraví. Pozornost musí být věnována podmínkám, za jakých se rizika na pracovišti vyskytují, tedy jejich zdroji i celkové úrovni pracovního prostředí a vybavení pracoviště. Součástí sledování je i zjišťování úrovně vybavení zázemí pro zaměstnance od vlastních sanitárních zařízení, místností pro oddech, stravování apod. Je namístě také sledovat, jak je zaměstnanci práce zvládána, zda jejich zaškolení je dostačující, případně zda jsou pro konkrétní zaměstnance přizpůsobována pracovní místa apod.

     Zaměstnavatel stejně jako lékař ZPP musí brát v úvahu celou řadu indikátorů, které mohou negativně spolupůsobit na zaměstnance. Ukazuje se, že vyhledávání a jednoznačné vymezení známých rizik, jakož i přijímání opatření k jejich minimalizaci je sice základem pro prevenci zdraví zaměstnanců v tom nejužším pojetí, nicméně existuje řada dalších oblastí, která si zaslouží být zkoumána. Zvyšující se tempo práce, zavádění stále novějších a náročnějších technologií, požadovaná pružnost při měnících se podmínkách výroby a další aspekty totiž kladou na zaměstnance stejně jako na zaměstnavatele tlak, který jsou nuceni zvládat. Přestože určitá míra stresu je žádoucí jako startér výkonnosti, nemusí být vnímána všemi osobami stejně. Je nutné mít na paměti, že dlouhodobě přítomné stresové faktory mohou negativně ovlivňovat jak samotný výkon práce zaměstnance, tak jeho celkový pohled na plnění jím svěřených povinností. Postupně mohou vyústit v nezájem až nechuť k práci, při vysoké psychické zátěži mohou způsobit i vážné zdravotní problémy. Sledování tohoto fenoménu, stejně tak jako sledování měnící se věkové struktury zaměstnanců, kladou a do budoucna ještě ve větší míře budou klást požadavky na optimalizaci pracovních podmínek. Lze počítat s tím, že právě na zdravotní služby poskytované závodní preventivní péči se budou zaměstnavatelé i zaměstnanci obracet pro radu a pomoc.

     Povinnosti zaměstnavatele je zajistit pro všechny své zaměstnance ZPP a nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Dále je zaměstnavatel povinen sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje tuto péči a jakým lékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit. Je také povinen umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, kategorizovat práce (podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých dalších

Nahrávám...
Nahrávám...