dnes je 21.6.2021

Input:

Zdravotní pojištění a placení pojistného zaměstnavatelem z dosaženého příjmu v příkladech

5.6.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.11.03
Zdravotní pojištění a placení pojistného zaměstnavatelem z dosaženého příjmu v příkladech

Ing. Antonín Daněk

Při placení pojistného musí zaměstnavatel vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance vztahuje zákonná výjimka a pojistné pak nemusí být odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPZP”) – například se jedná o osoby, za které současně platí pojistné stát. Taková výjimka musí být patřičně doložena, třeba právě dokladem o nároku na „státní kategorii”. V opačném případě musí být ze strany zaměstnavatele proveden v příslušném kalendářním měsíci dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, případně do jeho poměrné části, ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 ZPZP. V následujícím textu si budeme charakterizovat situace, kdy zaměstnavatelé nemusejí dodržet při placení pojistného minimum platné v roce 2021 v hodnotě 15 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc (případně jeho poměrnou část), ale pojistné budou odvádět ze skutečné výše příjmu.

Příklad č. 1

Zaměstnanec s příjmem 10 200 Kč na dohodu o provedení práce je současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele, který provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima provádí ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec k tomuto účelu pověří ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 ZPZP, nemusí to být nutně zaměstnavatel s (nej)vyšším příjmem. Tato okolnost může být případně zakotvena i ve sjednaném pracovněprávním vztahu jako jeho podstatná náležitost. Zaměstnavatel, u kterého tento „dohodář” dosáhl příjmu 10 200 Kč, potvrdí zaměstnavateli provádějícímu dopočet výši příjmu, dosaženého v příslušném kalendářním měsíci. Současně by bylo velmi vhodné, kdyby si tento zaměstnavatel nechal od zaměstnavatele provádějícího dopočet vystavit potvrzení o tom, že za zaměstnance zmiňovaný dopočet a doplatek pojistného provádí. Dopočet by se prováděl například tehdy, kdyby příjem u jiného zaměstnavatele činil na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek třeba 3 000 Kč.

Příklad č. 2

Zaměstnanec má uzavřenu pracovní smlouvu s hrubým příjmem 32 000 Kč. Současně pracuje u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho příjem činí 8 000 Kč.

Za předpokladu, že zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, má k dispozici potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel odvádí za tohoto zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se v tomto případě dopočet a doplatek do zákonného minima 15 200 Kč, ale pojistné se z dohody o pracovní činnosti odvede ze skutečné výše zaměstnancova příjmu.

Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, musí být obezřetný obzvláště v případech, kdy se příjem zaměstnance pohybuje kolem hranice minimální mzdy, nebo když takové zaměstnání skončí. Pokud by příjem poklesl pod částku 15 200 Kč, musel by být informován další zaměstnavatel tak, aby bylo za rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno pojistné z úhrnného vyměřovacího základu alespoň 15 200 Kč. V takových případech je pak zapotřebí vzájemné dokladování příjmů mezi jednotlivými zaměstnavateli. Kdyby dle našeho příkladu neobdržel zaměstnavatel u dohody o pracovní činnosti popisované potvrzení od jiného zaměstnavatele, provedl by dopočet do minima.

Pokud by se u tohoto dalšího („vedlejšího”) zaměstnavatele jednalo o dohodu o provedení práce s příjmem 8 000 Kč, pojistné by se neplatilo a pojistný vztah by byl řešen zaměstnáním na základě pracovní smlouvy u „hlavního” zaměstnavatele.

Příklad č. 3

Zaměstnaná žena pobírá rodičovský příspěvek a její příjem v zaměstnání činí 8 200 Kč. Mimoto jí zaměstnavatel poskytnul neplacené volno.

Vyměřovacím základem je částka 8 200 Kč bez ohledu na počet kalendářních dnů trvání neplaceného volna (eventuálně i neomluvené absence), neboť u této osoby nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen podle § 3 odst. 8 písm. e) ZPZP. K tomuto účelu dokládá zaměstnankyně zaměstnavateli rozhodnutí Úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku.

Příklad č. 4

Zaměstnanec začal dálkově studovat vysokou školu, přičemž jeho stabilní příjem na základě pracovní smlouvy činí 12 000 Kč.

Pokud zaměstnanec nestudoval, prováděl zaměstnavatel dopočet do zákonného minima. V kalendářním měsíci, ve kterém začne studovat, musí zaměstnavatel přihlédnout k potřebě zajištění odvodu pojistného ve vazbě na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu. Kdyby zaměstnanec začal studovat (byl zapsán ke studiu) například od 21. 9. 2021, činila by poměrná část minima za dobu registrace mimo „státní kategorii”, která musí být při odvodu pojistného dodržena, 10 133,33 Kč [(20 : 30) x 15 200]. Výší příjmu v měsíci září 12 000 Kč by byla tato poměrná část minima dodržena (resp. byla by překročena), takže již v září by se žádný dopočet neprováděl. V dalších měsících pak bude vyměřovacím základem vždy dosažený příjem.

Ke dni zahájení studia oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „G” skutečnost, že se zaměstnanec (do 26 let) stal studentem vysoké školy – osobou soustavně se připravující na budoucí povolání - s nárokem zdravotní pojišťovny na platbu pojistného státem. U studia na vysoké škole je osoba nezaopatřeným dítětem vždy, tedy bez ohledu na formu studia. Kdyby začal zaměstnanec dálkově studovat střední školu, nejednalo by se podle § 12 ZSSP o soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole a nárok na zařazení do „státní kategorie” tímto nevzniká - v případě příjmu 12 000 Kč by se prováděl dopočet do minima 15 200 Kč.

V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále „ZVZP”) bylo s účinností od 1. 1. 2018 doplněno písmeno r), podle kterého je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 ZVZP; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Příklad č. 5

Měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 7 000 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 9 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku v roce 2021 převyšuje?

V tomto případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, resp. tuto překračuje. Za tohoto stavu je tedy v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v této situaci částka 7 000 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 9 000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být dokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 9 000 Kč. Za těchto okolností nelze žádným zaměstnavatelem vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (viz příklad č. 2).

Příklad č. 6

Zaměstnaný poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně byl v měsíci březnu nemocen od 15. 3. do 25. 3. a za tento měsíc mu byl zúčtován hrubý příjem 2 800 Kč.

V takových případech nehraje roli délka nemoci (nebo i třeba trvání zaměstnání po část kalendářního měsíce). Tento zaměstnanec je po celý kalendářní měsíc evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, proto se pojistné vypočte ze skutečné výše příjmu. Kdyby byl zaměstnanec nemocen celý kalendářní měsíc březen, neměl by tudíž žádný příjem, a do tohoto měsíce by mu byla zúčtována odměna třeba 5 000 Kč, činil by vyměřovací základ 5 000 Kč. Tento postup platí v případě

Nahrávám...
Nahrávám...