dnes je 20.6.2024

Input:

Změny ve výpočtu srážek ze mzdy od 1. 1. 2024

4.2.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

2024.03.04.03
Změny ve výpočtu srážek ze mzdy od 1. 1. 2024

Ing. Růžena Klímová

S účinností od 1. 1. 2024 dochází ke snížení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:

  • ze životního minima jednotlivce, které je stanoveno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 4 860 Kč,

  • z normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec s alespoň 70 000 obyvateli.

Zákonem č. 117/1995 Sb.,, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZSSP"), se stanoví normativní náklady na bydlení v § 26 odst. 1 písm. a) ZSSP pro obec s alespoň 70 000 obyvateli ve výši 14 197 Kč (zůstávají ve stejné výši jako v roce 2023). Navýšení normativních nákladů na bydlení výši 1 400 Kč uvedené v § 26a ZSSP platilo jen pro rok 2023. Dochází tak ke snížení normativních nákladů na bydlení pro rok 2024 a snižují se proto i parametry pro srážky ze mzdy.

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí 1,5násobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 1,5 x (4 860 + 14 197) = 28 585,50 Kč.

Nejvyšší výše třetiny činí 9 528 Kč (výpočet: 28 585,50 – 1,50 = 28 584, 28 584 : 3 = 9 528 Kč).

Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 ze součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení  jednotlivce: (4 860 + 14 197) x 2/3 = 12 704,67 Kč. Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 12 704,67 Kč, tj. 3 176,17 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "OZ").Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních a osvojených (adoptovaných). Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka mění. Protože ke snížení normativních nákladů na bydlení dochází od 1. 1. 2024, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2024, tedy ve výplatním termínu v únoru 2024.

Změnou občanského soudního řádu v ustanovení § 299 OSŘ (viz zákon č. 164/2015 Sb.) se za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá nařízené exekuční srážky.

Příklad č. 1

Zaměstnanec je rozvedený a na základě dohody s bývalou manželkou platí výživné na 2 děti z předchozího manželství. S novou přítelkyní, s níž žije ve společné domácnosti, se stará o její 3 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka 12 704,67 + (2 x 3 176,17) = 19 057 01 Kč, zaokr. 19 058 Kč.

Do  nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka na jeho dvě vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Je nutné rozlišovat, zda byla nařízena exekuce na mzdu z titulu výživného ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.

Protože zaměstnavatel nedal předem souhlas s uzavřením dohody o výživném ani dohodu sám se zaměstnancem neuzavřel, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhrazuje-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic.

Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen dohodu o úhradě výživného plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu (viz § 551 zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník, a přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník.) Od roku 2014 má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout, pokud byla dohoda rodičů o úhradě výživného uzavřena až po 31. 12. 2013. Pokud by však zaměstnavatel souhlasil s prováděním srážky týkající se dobrovolně uhrazovaného výživného, došlo by k přednostní úhradě výživného ze druhé třetiny. První třetina by se použila na exekuce podle svého pořadí a zaměstnanci by zůstala třetí třetina včetně nezabavitelné částky na pokrytí nezbytných životních nákladů.

POSTUP PŘI VÝPOČTU EXEKUČNÍCH SRÁŽEK A SRÁŽEK NA ZÁKLADĚ DOHODY

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán oprávněný vydávat daňové exekuce či soudní exekutor neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich. Tyto případy mohou nastat jen v případě souběžně probíhajících exekucí.

Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2024 se porovná s  částkou 28 585,50 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 28 585,50 Kč, nebo je nižší než tato výše, sníží se zbytek čisté mzdy na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2024: 28 585,50 – 1,50 = 28 584, 28 584 : 3 = 9 528 Kč.

První třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí, druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi. Třetí třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.

Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 28 585,50 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.

Příklad č. 2

Čistá mzda činí 49 995 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má jedno dítě (s manželkou se jedná o dvě

Nahrávám...
Nahrávám...