Obchodní korporace Alfa, s. r. o., vyplatila jednateli panu Neumanovi, německému daňovému rezidentovi, tantiému (podíl na zisku vyplácený osobě bez majetkového podílu na korporaci). Účetní se mylně domníval, že když Česká republika uzavřela s Německem smlouvu o zamezení dvojího zdanění č. 18/1984 Sb., nebude tantiéma v ČR podléhat zdanění. Na základě tohoto pochybení byla panu Neumanovi vyplacena tantiéma v hrubé výši a daň nebyla v ČR odvedena.
Česká republika s Německem sice uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění č. 18/1984 Sb., ale to automaticky neznamená, že příslušný příjem rezidenta smluvního státu nebude ve státě zdroje zdaněn. Vždy je nutné smlouvu důkladně přečíst a zjistit, jak má být příslušný příjem v ČR zdaněn. Ze znění článku 16 – Tantiémy zmíněné smlouvy vyplývá, že příjmy německého jednatele z titulu přijatých tantiém z tuzemské obchodní korporace v ČR podléhají zdanění. Jedná se o příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, který podléhá srážkové dani.
Zahraniční fyzická osoba pracovala v ČR na základě pracovního poměru uzavřeného s českou společností podle cizích právních předpisů. Ve vazbě na sjednanou pracovní smlouvu zaměstnavatel poskytoval tomuto zaměstnanci cestovní náhrady podle práva státu, ze kterého zaměstnanec pocházel (cestovní náhrady jsou součástí pracovního práva). Tyto cestovní náhrady byly vyšší, než náhrady stanovené českým zákoníkem práce. Zaměstnavatel z nadlimitních cestovních náhrad neodvedl daň ze závislé činnosti, neboť se domníval, že se jedná o plnění, které v souladu s ust. § 6 odst. 7 písm. a) ZDP není předmětem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
V ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) ZDP je uvedeno, že dani z příjmů ze závislé činnosti nepodléhají cestovní náhrady "umožněné zvláštním právním předpisem". Z formulace zákona vyplývá, že tímto zvláštním předpisem se rozumí jen český právní předpis. To znamená, že cestovní náhrady poskytnuté zaměstnanci nad rámec tuzemského zákoníku práce podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti a také odvodům zákonného pojistného. Shodné stanovisko bylo vyjádřeno také v rámci koordinačního výboru KDP/121/25.04.06.
Zaměstnanec společnosti s ručením omezeným používal služební motorové vozidlo ke služebním i soukromým účelům. Obchodní společnost však z tohoto plnění neodváděla daň ze závislé činnosti, ani pojistné na zdravotní a životní pojištění.
Bezplatné poskytnutí vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci ke služebním i soukromým účelům je zdanitelným nepeněžním příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 a 3 ZDP v návaznosti na § 6 odst. 6 ZDP, tj. příjmem ve výši 1 % vstupní ceny vozidla vč. DPH za každý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Tento příjem podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že uvedené bezplatné poskytnutí vozidla zaměstnanci k soukromým účelům zaměstnavatel neposoudil jako zdanitelný nepeněžní příjem, správce daně v rámci daňové kontroly daň ze závislé činnosti dodatečně doměřil, a to včetně souvisejících sankcí.
Kontrolou bylo také zjištěno, že zaměstnanec neuhradil společnosti pohonné hmoty, které spotřeboval při soukromých jízdách služebním automobilem. Z toho důvodu správce daně hodnotu pohonných hmot spotřebovaných k soukromým účelům (včetně DPH) posoudil jako zdanitelný nepeněžním příjmem podle § 6 odst. 1 a 3 ZDP, který podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Obchodní korporace na základě ujednání ve smlouvách o výkonu funkce vyplácela jednatelům odměny. Jeden z jednatelů pan Novák je daňovým rezidentem ČR, druhý jednatel pan Laco je daňovým rezidentem SR (ve vztahu k ČR se tedy jedná o nerezidenta). Účetní tuzemské obchodní společnosti z odměn obou jednatelů srážela zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.
V případě zdanění pana Nováka (daňového rezidenta) účetní postupovala správně. Odměna druhého jednatele pana Laca (nerezidenta) však podléhá jinému daňovému režimu. V souladu s ust. § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je nutné z odměny jednatele odvést srážkovou daň ve výši 15 %. Základ daně tvoří odměna zvýšena o povinné pojistné podle českých právních předpisů.
Jednatel společnosti s ručením omezeným v průběhu kalendářního roku čerpal finanční prostředky společnosti k úhradám soukromých osobních výdajů (např. nákupy v obchodech placené kartou, soukromé platby, výběry z bankomatu atd.). Uvedené finanční prostředky nebyly jednatelem společnosti vráceny. V účetnictví společnosti byly čerpané částky zaúčtovány na účet č. 513000 a označeny jako "osobní spotřeba". Účetní sice vyloučila uvedené částky z daňových nákladů společnosti, ale z hodnoty finančních prostředků čerpaných jednatelem pro soukromé účely neodvedla daň ze závislé činnosti.
Hodnota zmíněné "osobní spotřeby" je zdanitelným příjmem jednatele podle § 6 odst. 1 a 3 ZDP, který podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Pokud uvedené pochybení zjistí správce daně, daň ze závislé činností včetně souvisejících sankcí dodatečně doměří.
Obchodní korporace odváděla z měsíční odměny jednatele – nerezidenta ve výši 200 000 Kč zálohovou daň včetně solidárního zvýšení daně.
Odměny jednatelů – nerezidentů podléhají v ČR srážkové dani. Solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP se uplatňuje pouze u zálohové daně, nikoli u daně srážkové. To znamená, že příjem za výkon funkce jednatele – nerezidenta solidárnímu zvýšení daně nepodléhá. Pouze v případě, že by se tento nerezident rozhodl podat v ČR daňové přiznání, bude postupováno tím způsobem, že se příjem zdaněný srážkovou daní zahrne do celkového základu daně, ze kterého bude dopočítáno i solidární zvýšení daně.
Společnost s ručením omezeným podnikala v oboru nákupu a prodeje náhradních dílů pro automobily. Jednatel pan Holý, který byl současně také společníkem této společnosti, podnikal jako OSVČ ve stejném předmětu činnosti. Správce daně v rámci kontroly zjistil, že jednatel pro potřebu vlastní podnikatelské činnosti využívá prostory a také výpočetní techniku společnosti, která je také jeho jediným odběratelem. Pan Holý zdanil příjmy z fakturace vlastní společnosti jako příjmy z podnikání podle § 7 ZDP.
Jednatel (příp. společník) může vykonávat vlastní podnikatelskou činnost jako OSVČ, ale ta by neměla být shodná s činností společnosti. Pokud je navíc k činnosti jednatele společnosti, která je deklarována jako vlastní podnikání:
- -
využíván obchodní majetek společnosti,
- -
faktury jsou jednatelem vystavovány pouze na vlastní společnost,
- -
fakturovaná činnost je shodná jako činnost společnosti,
nemohou být související příjmy jednatele zdaňovány jako příjmy podle § 7 ZDP, protože správně mají být zdaněny jako příjmy podle § 6 ZDP. Pokud uvedené pochybení zjistí správce daně bude postupovat tím způsobem, že příjmy deklarované jako příjmy z podnikání podle § 7 ZDP překlasifikuje na příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Obdobné rozhodnutí vyplývá z rozsudku NSS 7 Afs 164/2005.
Zaměstnavatel (neziskové školské zařízení) informoval zaměstnance, že jej v průběhu pracovní cesty pozve obchodní partner na oběd. Účetní se domníval, že když zaměstnanci nehradí…
