dnes je 23.7.2024

Input:

Novinky ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2009

19.1.2009, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

     V následujícím příspěvku se zaměřím na nejvýznamnější změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2009. Jedná se o analýzu změn týkajících se stanovení vyměřovacího základu zaměstnance včetně povinností placení pojistného na zdravotní pojištění jednotlivými skupinami plátců, kterými jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

     Základní právní úpravu v oblasti placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností představují ve zdravotním pojištění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „ZVZP“) a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZPVZP“), oba ve znění pozdějších předpisů.

Vliv účinnosti zákona o nemocenském pojištění

     S dvouletým odkladem vstupuje v platnost zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, včetně doprovodného zákona č. 189/2006 Sb. S ohledem na skutečnost, že s účinností k datu 1. 1. 2008 došlo k poměrně zásadnímu odklonu zdravotního pojištění od návaznosti na nemocenské pojištění, dotýká se účinnost těchto zákonů oblasti zdravotního pojištění ve značně redukované míře.

Výše příjmu rozhodná pro účast na nemocenském pojištění

     V důsledku změn platných od data 1. 1. 2008 má z pohledu nemocenského pojištění vliv na posuzování osoby jako zaměstnance pro účely účasti na zdravotním pojištění výše příjmu zúčtovaného za rozhodné období kalendářního měsíce pouze u čtyř níže uvedených skupin osob. V praxi tato skutečnost znamená, že osoba není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění, neboli nebylo dosaženo tzv. „započitatelného příjmu“. S účinností od 1. 1. 2009 dochází ke zvýšení rozhodné částky na 2 000 Kč. V roce 2009 se ve zdravotním pojištění ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) body 4. - 7. ZVZP za zaměstnance nepovažuje:

  1. osoba, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (zaměstnanci na nepravidelnou výpomoc) a její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu. Použití tohoto ustanovení je pouze fiktivní, neboť od roku 2008 již podle předpisů nemocenského pojištění nelze pracovněprávní vztah této povahy sjednávat.

  2. člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu,

  3. osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu. Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, neboli dohoda o pracovní činnosti může být sjednána maximálně na poloviční pracovní úvazek týdenní pracovní doby u daného zaměstnavatele. Dohoda musí být uzavřena písemně s uvedením sjednaných prací, sjednaného rozsahu pracovní doby práce, odměny, rozsahu pracovní doby včetně doby (určité, neurčité), na kterou se dohoda uzavírá. Z hlediska výše zúčtovaného příjmu platí u dohod o pracovní činnosti následující:

    1. Nedosáhne-li v rozhodném období kalendářního měsíce zúčtovaný hrubý příjem částky 2 000 Kč, nepovažuje se tato osoba z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Pokud příjem zaměstnance nezakládá účast na zdravotním pojištění, nepřihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny. Za této situace však musí být v zájmu každého zaměstnance - pojištěnce, aby měl v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah řešen alespoň některou z těchto variant:

      • jiné zaměstnání (s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků) ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) ZVZP,

      • osoba samostatně výdělečně činná,

      • osoba, za kterou platí pojistné stát,

      • osoba bez zdanitelných příjmů.

      Na tuto skutečnost může zaměstnavatel zaměstnance případně upozornit.

    2. Je-li zaměstnanci zúčtován hrubý příjem v rozpětí 2 000 Kč až 7 999 Kč, přičemž se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného nejméně z minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu tak, aby byl příslušném měsíci zabezpečen odvod pojistného alespoň v částce 1 080 Kč. Tento postup uplatní zaměstnavatel tehdy, jestliže:
      • zaměstnanec současně nemá jiné zaměstnání, ze kterého odvádí alespoň minimální zákonné pojistné, nebo

      • zaměstnanec není současně osobou samostatně výdělečně činnou platící od ledna 2009 měsíční zálohy alespoň v minimální výši 1 590 Kč.

      Pokud se na takto zaměstnanou osobu nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (například se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát), odvádí se pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu.

  4. dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který v kalendářním roce nedosáhl započitatelného příjmu.

     Z hlediska základních podmínek pro placení pojistného na zdravotní pojištění jednotlivými skupinami plátců dále vyplývá, že i v roce 2009 mají stanoven minimální i maximální vyměřovací základ jak zaměstnanci (zaměstnavatelé), tak OSVČ.

Minimální výše zálohy osob samostatně výdělečně činných

     Nová minimální záloha OSVČ vychází z nařízení vlády č. 365/2008 Sb. ze dne 22. září 2008, kterým byla pro účely důchodového pojištění stanovena výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 na částku 21 527 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu 1,0942. Pro rok 2009 činí průměrná mzda 23 555 Kč. Minimální měsíční záloha na pojistné se vypočítá sazbou 13,5 % z 50 % průměrné mzdy, což po zaokrouhlení činí 1 590 Kč. Tuto minimální zálohu platí od ledna 2009 osoby samostatně výdělečně činné, které:

  • zahájí samostatnou výdělečnou činnost v roce 2009,

  • podnikaly již v roce 2008, případně v letech předcházejících, a platily v roce 2008 zálohu nižší než 1 590 Kč.

     Posledním dnem splatnosti „lednové“ zálohy je 9. únor 2009. Tuto minimální zálohu neplatí ty OSVČ, které nemají určen minimální vyměřovací základ.

Maximální vyměřovací základ OSVČ

     Maximální vyměřovací základ OSVČ činí i v roce 2009 čtyřicetiosminásobek

Nahrávám...
Nahrávám...