dnes je 20.6.2024

Input:

Postřehy k platbě pojistného na sociální zabezpečení

27.5.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2024.11.04
Postřehy k platbě pojistného na sociální zabezpečení

Mgr. Michaela Hradcová

Na co pamatovat při platbě pojistného na sociální zabezpečení, Vám připomeneme v následujícím příspěvku.

PRÁVNÍ ÚPRAVA

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění. Současně s pojistným na sociální zabezpečení je placen i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tato problematika je primárně upravena v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "ZPSZ").

Během roku 2022 a 2023 došlo k podstatným novelám ZPSZ. Zákonem č. 216/2022 Sb. byly zavedeny slevy na pojistném zaměstnavatele za některé zaměstnance, zákonem č. 455/2022 Sb. došlo k úpravě týkající se zdravotnických záchranářů a členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku a zákonem č. 349/2023 Sb. bylo mimo jiné zavedeno placení pojistného na nemocenské pojištění zaměstnanci ve výši 0,6 % z vyměřovacího základu.

Od 1. 7. 2024 by měly nabýt účinnosti změny související s úpravou dohod o provedení práce (přijaté rovněž zákonem č. 349/2023 Sb.), kde z pohledu ZPSZ je podstatná především ta změna, že by měl být nově za určitých okolností plátcem pojistného zaměstnanec. Nicméně v Poslanecké sněmovně byl dne 17. 4. 2024 přijat pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku č. 570, který úpravu dohod o provedení práce podstatným způsobem mění.

Zaměstnavatelé mají ze zákona dánu povinnost vypočítat si sami pojistné, které jsou povinni odvádět. S přihlédnutím k výše uvedeným novelám je třeba konstatovat, že výpočet pojistného se stal pro zaměstnavatele složitějším, přičemž se nejedná pouze o samotný výpočet, ale i správné zhodnocení veškerých podmínek daných zákonem.

POPLATNÍCI POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Zaměstnavatel i zaměstnanec mají povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení (dále jen "pojistné"), přičemž za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel a zaměstnanci tuto část strhává z jeho příjmů, které mu zúčtoval. Zaměstnavatel je v § 3 odst. 1 písm. a) ZPSZ definován poměrně široce. Je jím právnická nebo fyzická osoba, organizační složky státu, nebo služební úřady, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jejichž výčet je obsažen v § 3 odst. 1 písm. b) ZPSZ. Zjednodušeně řečeno zaměstnanci jsou jakékoliv fyzické osoby, které vykonávají závislou činnost, ze které jim plynou příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů. Placení pojistného je tak velmi úzce navázáno na daňovou povinnost.

Zaměstnavatelé by měli mít na paměti, že za zaměstnance se může podle ZPSZ považovat fyzická osoba i po skončení zaměstnání. Jde o případy, kdy jsou bývalému zaměstnanci zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu. Může jít například o dodatečné odměny, náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou atd. I z těchto příjmů po skončení zaměstnání je třeba zaplatit pojistné, protože jde o příjmy zúčtované v souvislosti se zaměstnáním a tyto příjmy jsou předmětem daně z příjmů.

U výčtu zaměstnanců je nutné zdůraznit, že neuvolnění členové zastupitelstva se podle ZPSZ nepovažují za zaměstnance (srov. bod 20 § 3 odst. 1 písm. b) ZPSZ) a nevzniká jim povinnost platit pojistné. Zajímavé v tomto směru je, že pokud je neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pro výkon funkce v nezbytném rozsahu, uhradí obec zaměstnavateli tuto náhradu mzdy nebo platu spolu s odpovídající částkou pojistného (srov. § 71 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích).

ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Zaměstnavateli povinnost platit pojistné vznikne ve chvíli, kdy začne zaměstnávat alespoň jednoho zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen "ZNP"). Zaměstnavatelé musí od počátku pro to, aby správně posoudili jejich povinnost platit pojistné, určit, zda jejich zaměstnanec je nebo není účasten nemocenského pojištění. V tomto směru bývá poměrně často problém s tzv. zaměstnáním malého rozsahu, které je definováno v § 7 ZNP. Za zaměstnání malého rozsahu se považuje takové zaměstnání, u kterého není sjednán započitatelný příjem, nebo je sjednán v nižší částce, než je rozhodný příjem, tj. méně než 4 000 Kč.

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde má stanovenu pouze hodinovou odměnu za práci. Protože z této dohody o pracovní činnosti nelze zjistit rozsah práce (například počet hodin týdně), nelze ani zjistit, kolik bude činit měsíční příjem a zda vůbec zaměstnanec bude pro zaměstnavatele pracovat každý měsíc. Příjem u této dohody o pracovní činnosti sjednán nebyl a jde tedy o zaměstnání malého rozsahu. Pojistné bude zaměstnavatel platit jen v těch měsících, do nichž zaměstnanci zúčtuje příjem alespoň ve výši 4 000 Kč (rozhodný příjem podle § 6 odst. 2 ZNP).

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Výše pojistného se stanovuje z vyměřovacího základu zaměstnance a vyměřovacího základu zaměstnavatele. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je úhrn vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Pokud zaměstnavatel zaměstnává zdravotnické záchranáře nebo členy jednotky hasičského

Nahrávám...
Nahrávám...