dnes je 28.5.2024

Input:

Přestupky z pohledu zaměstnavatele - 5. část

19.8.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

2023.17.03
Přestupky z pohledu zaměstnavatele – 5. část

Mgr. Tomáš Liškutín

V další části seriálu o přestupcích, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí, se zaměříme na vybrané prohřešky v oblasti zaměstnanosti a na to, jak postupovat, aby k nim nedocházelo.

UMOŽNĚNÍ VÝKONU NELEGÁLNÍ PRÁCE

Zaměstnavatel se může dle § 140 odst. 1 písm. c) a písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen "ZZ"), dopustit přestupku tím, že umožní výkon nelegální práce, za kterou se považuje:

  • výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (tzv. švarcsystém);

  • výkon práce cizince v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení (je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno), nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. To neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen "ZP").

  • výkon práce cizince pro zaměstnavatele bez platného povolení k pobytu na území České republiky, je-li vyžadováno podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Za tato pochybení hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 10 000 000 Kč.

Závislá práce totiž musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu založeném pracovní smlouvou nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Závislou prací se má dle § 2 ZP na mysli práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a je vykonávána zaměstnancem osobně. Práce má být zároveň vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Pro zajišťování svých činností se však podnikatelé i jiné subjekty dostávají do situace, kdy potřebují vedle zaměstnávání zaměstnanců také spolupracovat se živnostníky (OSVČ). Tato spolupráce má svá pravidla, která je nutné dodržet, jelikož zákon o zaměstnanosti výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah (tzv. švarcsystém) zakazuje a stanoví za něj výše uvedené sankce. Navíc příslušné státní orgány mohou požadovat doplacení daní a odvodů na sociální a veřejné zdravotní pojištění.

Při spolupráci s OSVČ by smlouva i samotná spolupráce měly vykazovat znaky obchodní spolupráce dvou samostatných subjektů, to v praxi znamená, že ji oba subjekty vykonávají samostatně, na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

U cizinců ze třetích zemí (mimo EU) je navíc vyžadováno povolení k zaměstnání anebo některá ze zaměstnaneckých karet (nemá-li cizinec volný přístup na český pracovní trh) a vykonávaná práce musí být v souladu s takovým povolením nebo kartou a cizinec musí mít platné povolení k pobytu. Povolení k pobytu je zaměstnavatel navíc dle § 102 odst. 4 ZZ povinen uchovávat po celou dobu trvání zaměstnání cizince a dále ještě 3 roky ode dne skončení takového zaměstnání.

V povolení k zaměstnání je uvedeno zpravidla jedno konkrétní povolené pracoviště cizince. Státní kontrolní orgány dlouhodobě považovaly vyslání cizince na pracovní cestu za nesoulad mezi vykonávanou prací a povolením k zaměstnání.

Tuto nesprávnou praxi však zastavil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 18. října 2013, č. j. 4 Ads 70/2013-66, ve kterém uvádí: "Z absence výslovné regulace vysílání cizinců na pracovní cesty není možné bez dalšího usoudit, že takové jednání zaměstnavatele je v rozporu se zákonem. Legitimita vyslání na pracovní cestu na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem-cizincem pramení již ze zásady vyjádřené v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, dle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá."

RUČENÍ ZA POKUTU ULOŽENOU SUBDODAVATELI

Za úhradu pokuty uložené za přestupek umožnění výkonu nelegální práce cizinci bez platného povolení k pobytu na území České republiky dle § 141a odst. 1 ZZ ručí právnická nebo fyzická osoba, které zaměstnavatel, jenž umožnil cizinci výkon nelegální práce, poskytl v rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby a stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká v případě, pokud o nelegální práci tyto osoby věděly nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.

O tom, zda ručení vzniklo a kdo je ručitelem, vydává dle § 141a odst. 2 ZZ rozhodnutí inspekce práce. Správní řízení o ručení může inspekce práce zahájit nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty subdodavateli.

V případě povědomí o tom, že vám subdodavatel dodává produkty, poskytuje služby nebo jiná plnění díky práci vykonané cizinci ze zemí mimo EU, je vhodné, aby tato problematika byla výslovně upravena ve vzájemné smluvní dokumentaci. Taková smluvní ujednání by neměla být pouze deklaratorní povahy (uvedení závazku, že subdodavatel dostojí všem zákonným povinnostem), ale měly by je doprovázet přinejmenším informační povinnosti subdodavatele (např. zaslání skenu příslušných dokumentů) a plnění těchto smluvních povinností by mělo být průběžně vyžadováno a kontrolováno.

ABSENCE KOPIE PRACOVNĚPRÁVNÍCH DOKLADŮ NA PRACOVIŠTI

Zaměstnavatel se může dle § 140 odst. 2 písm. d) ZZ dopustit přestupku tím, že nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Za toto pochybení hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 500 000 Kč.

Zaměstnavatel je dle § 136

Nahrávám...
Nahrávám...