Žák stále nechápal. Vždycky, když narazil na nějaký problém, byl
celý nesvůj, klesal na mysli, a dokonce se ho zmocňovalo zoufalství. Učitel mu
však neochvějně říkal stále totéž: To je v pořádku. Je to normální.
Jednoho dne už se žák neudržel a zeptal se učitele přímo: Tobě
se nikdy nestalo, že ses dostal do nepříjemné situace, s níž sis nevěděl
rady?
Učitel se posmál a řekl: Ale ano, to všechno je normální.
Protože když nemohu nějakou situaci vyřešit zvnějšku, vyřeším si ji uvnitř
změnou svého postoje. Žádný člověk nemůže mít pod kontrolou všechny události
nebo okolnosti, ale může se naučit ovládat svůj postoj k nim. Proto je pro mne
všechno normální.
Ve vnějším světě mohou existovat lidé nedobří nebo nepřející, ten
nejhorší nepřítel však sídlí v naší mysli. Můžete-li nějakou situaci změnit k
lepšímu, změňte ji; pokud to nejde, změňte svůj postoj k ní a zachovejte si
duševní rovnováhu.
(Podle Ramiro Calle: Himalájské příběhy)
Jak reagujeme na problémy a nepříjemnosti?