dnes je 19.3.2024

Input:

Studenti z pohledu sociálního zabezpečení

15.3.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

     Studenti vysokých škol a žáci středních škol (dále jen „studenti“) nejsou z důvodu studia účastni nemocenského a od 1. ledna 2010 ani důchodového pojištění. Studenti z důvodu, že studují, nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, na nemocenské a na ošetřovné z nemocenského pojištění. Tyto dávky nahrazují ztrátu příjmu z důvodu těhotenství, péče o dítě od porodu, pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny. Doba studia se nezapočítává do počtu roků důchodového pojištění pro nárok na starobní nebo invalidní důchod. Pro nárok na starobní důchod je v roce 2013 potřeba 29 roků důchodového pojištění, tento počet se postupně zvyšuje, od roku 2019 to již bude 35 roků.

     Dobu studia si lze „koupit“ jako dobu důchodového pojištění. Kdo studoval v roce 2010 a později, může se přihlásit u okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení k dobrovolnému pojištění a zaplatit za stanovenou dobu studia pojistné. „Koupení“ si jednoho měsíce důchodového pojištění stojí v roce 2013 nejméně 1 812 Kč. Za dobu studia lze zaplatit pojistné kdykoliv, není tedy třeba je platit v době, kdy student ještě studuje. Pokud bude student v době studia zároveň výdělečně činný a bude povinen platit z dosažených příjmů pojistné na důchodové pojištění, nemusí si takovou dobu „kupovat“, protože se mu již tato doba výdělečné činnosti započte do důchodu jako zaměstnanci nebo jako osobě samostatně výdělečné činné (dále jen OSVČ).

ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ Z HLEDISKA ZAMĚSTNAVATELE

     Pro studenty neplatí žádná výjimka pro posuzování splnění podmínek účasti na nemocenském a tím zároveň na důchodovém pojištění oproti ostatním zaměstnancům. Platí pro ně odlišné podmínky pro nárok na dávky nemocenského pojištění oproti většině ostatních zaměstnanců, pokud student pracuje pouze v období školních prázdnin.

     Zaměstnavatel po dohodě se studentem o tom, na základě jakého vztahu bude u něho pracovat, posoudí:

  1. zda pracovní vztah patří podle § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, mezi pojistitelné pracovní vztahy. Se studentem uzavírá zaměstnavatel zpravidla dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, popřípadě pracovní poměr, ale student může být i například jednatelem s. r. o., zastupitelem, členem kolektivního orgánu apod.

  2. v případě, kdy pracovní vztah patří mezi pojistitelné pracovní vztahy a jedná se o jiný pracovní vztah než o dohodu o provedení práce, zda zaměstnání je zaměstnáním:

    • krátkodobým, tj. sjednaným na dobu kratší než 15 dnů, nebo

    • malého rozsahu, tj. sjednaným na dobu delší než 14 dnů a se sjednaným měsíčním příjmem nižším než 2 500 Kč, anebo bez sjednaného měsíčního příjmu,

    • ostatním, tj. nelze zaměstnání považovat za zaměstnání krátkodobé nebo malého rozsahu.

     Zaměstnavatel oznamuje nástup studenta do zaměstnání, pokud je z tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění, a to za stejných podmínek, jako oznamuje nástup do zaměstnání u ostatních zaměstnanců. Při posuzování účasti na nemocenském pojištění a při plnění oznamovacích povinností u studentů - zaměstnanců - nemusí zaměstnavatel vůbec vědět, že jeho zaměstnanec je zároveň studentem. Z odměn studentů účastných nemocenského pojištění musí být odváděno pojistné na sociální zabezpečení a za studenty účastné nemocenského pojištění je zaměstnavatel povinen vést evidenční list důchodového pojištění.

     Studentovi, který je zaměstnán pouze v době školních prázdnin a je z tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění (platí z dosažených příjmů pojistné na důchodové pojištění), z takového zaměstnání:

  • nenáleží ošetřovné,

  • může být vypláceno nemocenské nejdéle do dne, v němž mělo zaměstnání skončit,

  • neplyne ochranná lhůta.


Příklad č. 1

Zaměstnavatel bude potřebovat, aby student u něho pracoval v červenci a srpnu, protože řada zaměstnanců chce v této době čerpáat dovolenou.

Zaměstnavatel může uzavřít na dobu od 1. července do 26. srpna dohodu o provedení práce, podle níž bude student pracovat ve všech pracovních dnech 8 hodin denně. V tomto období je 37 pracovních dnů, v této době odpracuje 296 hodin. Na dobu od 27. do 31. srpna (na 3 pracovní dny) uzavře pracovní poměr, protože je potřeba, aby student pracoval po plnou pracovní dobu 8 hodin denně. Pokud odměna z dohody o provedení práce bude činit v červenci 10 000 Kč, v srpnu 10 000 Kč a z pracovního poměru bude mzda činit 1 700 Kč, nebude student v žádném měsíci účasten nemocenského pojištění. Z dohody o provedení práce nedosáhl příjem v žádném měsíci více než 10 000 Kč. Zaměstnání v pracovním poměru je zaměstnáním krátkodobým, neopakuje se do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění. Pojistné z příjmů z pracovního poměru by se neplatilo ani v případě, kdyby mzda činila například 3 000 Kč. Z příjmu z pracovního poměru (z 1 700 Kč nebo popřípadě z 3 000 Kč) musí být odvedeno pojistné na zdravotní pojištění.

Pokud si bude student v budoucnu přát, aby se mu tato doba zhodnotila jako doba důchodového pojištění, musí si za tyto 2 měsíce zaplatit pojistné na dobrovolné důchodové pojištění.


Příklad č. 2

Student má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na dobu od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2014. V dohodě je uvedeno, že odměna za hodinu činí 100 Kč měsíčně a že rozsah pracovní doby nepřesáhne 20 hodin týdně.

Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, není sjednána výše měsíčního příjmu, není dohodnutý ani minimální rozsah pracovní doby, v níž by měl student v kalendářním měsíci pracovat.

Student je účasten nemocenského pojištění v kalendářních měsících, do nichž mu bude zúčtován příjem ve výši aspoň 2 500 Kč. V těchto měsících je i účasten důchodového pojištění. Za kalendářní měsíce, v nichž je účasten důchodového pojištění, si nemusí platit pojistné z důvodu studia, pokud se rozhodne, že si za dobu studia zaplatí pojistné tak, že se přihlásí k dobrovolnému důchodovému pojištění. Je třeba, aby student měl přehled o tom, v kterých měsících byl důchodově pojištěn jako zaměstnanec nebo OSVČ.

ZAMĚSTNÁVÁNÍ Z HLEDISKA STUDENTA

     Studentovi, který v průběhu studia pracuje a je z vykonávaného zaměstnání účasten nemocenského pojištění (je mu sráženo pojistné nejen na zdravotní pojištění, ale i na sociální zabezpečení), se za každých 360 dnů účasti na pojištění zvyšuje procentní výměra důchodu o 1,5 %. Podle současné právní úpravy u žadatele o důchod, jehož průměrný měsíční výdělek za dobu od roku 1986 činí 50 000 Kč (po redukci průměrného výdělku by činil cca 20 000 Kč), tak za každý rok důchodového pojištění činí procentní výměra důchodu 300 Kč. Bude-li 40 roků zaměstnán bez započtení doby studia, činila by procentní výměra důchodu 12 000 Kč. V případě, že by si zaplatil 7 roků studia nebo byl při studiu zaměstnán, činila by procentní výměra důchodu 14 100 Kč.

     Student, který je zaměstnán mimo dobu školních prázdnin, má nárok na dávky nemocenského pojištění za stejných podmínek jako ostatní zaměstnanci. Bude-li uznán práceneschopným pro vykonávání zaměstnání, bude mít nárok na nemocenské, otěhotní-li studentka, bude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství, při ošetřování člena rodiny bude náležet ošetřovné.

     Podmínkou nároku na dávky nemocenského je, že v tom dnu, v němž vznikla sociální událost, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, nebo mu trvá ochranná lhůta. U peněžité pomoci v mateřství je ještě jedna podmínka, a to účast na nemocenském pojištění v období dvou roků před nástupem na tuto dávku po dobu aspoň 270 dnů. Do doby účasti na nemocenském pojištění (do 270 dnů) se započítává i doba úspěšně ukončeného studia.

     Vzhledem k

Nahrávám...
Nahrávám...