Dotaz
Jak přihlašujeme u zdravotní pojišťovny zaměstnance, když sjednaným dnem nástupu do zaměstnání je státní svátek? Jak máme určit vyměřovací základ zaměstnance, se kterým rozvazujeme pracovní poměr ve zkušební době? Jaké podmínky platí, když na končící dohodu navazuje nová dohoda? Ovlivňuje nemoc zaměstnance stanovení vyměřovacího základu?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 5 písm. a) ZVZP
-
§ 7 odst. 1 ZVZP
-
§ 8 odst. 2 písm. a) ZVZP
-
§ 8 odst. 2 písm. d) ZVZP
-
§ 10 odst. 1 písm. a) ZVZP
-
§ 10 odst. 5 ZVZP
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 34 odst. 1 písm. c) ZP
-
§ 36 ZP
-
§ 35 ZP
-
§ 66 ZP
-
§ 75 ZP
-
§ 76 ZP
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 6 odst. 2 ZNP
-
§ 7a odst. 1 ZNP
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012
Odpověď
Pro plnění povinností zaměstnavatelem ve zdravotním pojištění jsou důležité pojmy zaměstnanec a zaměstnavatel.
Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP.
Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění.
Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:
1. přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a
2. odvádí pojistné podle zákona, tedy:
-
alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2023 hodnota minimální mzdy 17 300 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 ZPZP, například pokud je zaměstnanec nemocen, nebo
-
z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny
Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) se při splnění stanovených podmínek stává i osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, postupující podle koordinačních pravidel Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, anebo cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy v tomto odstavci uvedené.
Zdravotní pojištění je navázáno na spoustu souvisejících právních předpisů. Jednou z důležitých norem je při plnění zákonných povinností zaměstnavatele a placení pojistného zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákoník práce (dále jen zákoník práce). Podívejme se nyní blíže na vybrané tematické okruhy, ve kterých zdravotní pojištění návazně vychází právě z právní úpravy stanovené zákoníkem práce.
PRACOVNÍ SMLOUVA
Pokud zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu, pak vždy vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, protože zaměstnanci jsou zúčtovány příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se naopak nezahrnují příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené podle § 3 odst. 4 ZDP, § 4 ZDP, § 4a ZDP a zejména pak podle § 6 odst. 7 ZDP a § 6 odst. 9 ZDP.
OZNAMOVACÍ POVINNOST VE SPECIFICKÉ SITUACI
V případě pracovní smlouvy přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni jeho nástupu do zaměstnání. Každá pracovní smlouva musí obsahovat den nástupu zaměstnance do práce, což může být i státní svátek nebo také sobota či neděle. Takže pokud je v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu zaměstnance do práce státní svátek (například 1. leden nebo 1. květen), přihlásí zaměstnavatel osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, který je v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu zaměstnance, tedy použije kód "P" k 1. 1. resp. k 1. 5. Není přitom podstatné, kdy zaměstnanec do práce fakticky nastoupí, což reálně může být třeba státní svátek, anebo také kterýkoli další den. Tento postup zaměstnavatele vychází z ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 ZP. Při přihlašování zaměstnanců se odlišně postupuje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdy se zaměstnanec přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci.
ZKUŠEBNÍ DOBA
Podmínky týkající se zkušební doby, resp. zrušení pracovního poměru ve zkušební době (§ 35 ZP a § 66 ZP), nepochybně zaujímají v oblasti pracovního práva významné postavení. Pokud dojde ke skončení pracovněprávního vztahu v jejím průběhu, v podstatě bez ohledu na to, z vůle které ze smluvních stran, musí zaměstnavatel postupovat ve zdravotním pojištění v souladu s platnou právní úpravou. To především znamená, že musí řádně splnit oznamovací povinnost (přihlásit a odhlásit zaměstnance na dobu trvání zaměstnání) a odvést pojistné podle zákona, zejména s přihlédnutím k minimu platnému ve zdravotním pojištění pro zaměstnance.
Příklad č. 1
Pracovní smlouva byla uzavřena od 1. 8. 2023 a v rámci zkušební doby byla ukončena 21. 8. Dosažený příjem činil 12 800 Kč.
V tomto případě musí zaměstnavatel kromě řádného přihlášení a odhlášení zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě taktéž přihlédnout k tomu, zda byla u zaměstnance dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci srpnu. Tato poměrná část minima činí 11 719,35 Kč [(21:31) x 17 300], proto zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu 12 800 Kč,…
