Zaměstnání malého rozsahu z pohledu zdravotního a nemocenského pojištění

6.1.1

Zaměstnání malého rozsahu z pohledu zdravotního a nemocenského pojištění

20. 3. 2014

Dotaz

Právní předpisy

Odpověď

Právní úprava zdravotního i nemocenského pojištění klasifikuje určité situace, kdy je účast zaměstnance na příslušném pojištění přímo vázána na výši příjmu.

Hlavními kritérii pro to, aby byla fyzická osoba od 1. 1. 2014 považována za zaměstnance účastného na nemocenském pojištění, je výkon činnosti pro zaměstnavatele a také skutečnost, že příjmy za činnost pro zaměstnavatele se považují za příjmy ze závislé činnosti, přičemž se nepřihlíží k příjmům od daně osvobozeným. Změnou účinnou taktéž od data 1. 1. 2014 je nový bod č. 22 v ustanovení § 5 písm. a) ZNP. Podle tohoto bodu se zaměstnancem rozumí i fyzická osoba neuvedená v předchozích 21 bodech (s výjimkou taxativně vyjmenovaných funkcionářů), pokud splňuje obecné podmínky pro zařazení mezi zaměstnance. Za zaměstnance se považuje fyzická osoba v době zaměstnání, kdy za dobu zaměstnání se považuje období:

- od zahájení výkonu činnosti pro zaměstnavatele (od vstupu do zaměstnání),

- do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonáván,

pokud v souvislosti s touto činností plynou nebo by mohly plynout příjmy, které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud by podléhaly v České republice zdanění, mimo příjmů od daně osvobozených.

Účast na zdravotním pojištění a povinnost placení pojistného zaměstnavatelem vzniká tehdy, je-li osobě zúčtováno plnění (příjem ze závislé činnosti), které je předmětem daně podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), nebo za situace, kdy dosažením výše příjmu vzniká z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání například u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V následující analýze budu vycházet z podmínek účasti zaměstnance na pojištění v právních podmínkách platných po datu 1. 1. 2014 s přihlédnutím k rozhodné částce započitatelného příjmu 2 500 Kč. Tato hodnota se v nemocenském pojištění vztahuje k zaměstnání malého rozsahu, zatímco zdravotní pojištění takový pojem neřeší (resp. nezná) a vznik zaměstnání podmiňuje dosažením příjmu alespoň 2 500 Kč v případech dále vyjmenovaných.

I. Zaměstnání v nemocenském pojištění

Ještě v roce 2011 nebyla z pohledu účasti na nemocenském pojištění upravena problematika krátkodobých zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Nicméně v letech 2012 a 2013 platilo, že zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění také, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů (tzv. krátkodobé zaměstnání), pokud:

• - zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více těchto zaměstnání a
• - úhrn započitatelných příjmů ze všech těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu, tedy 2 500 Kč.

S účinností od 1. 1. 2014 se právní úprava tzv. krátkodobého zaměstnání ruší.

Z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění rozlišujeme v podstatě tři skupiny zaměstnání, a sice:

1. dohody o provedení práce,
2. zaměstnání malého rozsahu,
3. ostatní zaměstnání, neuvedená v bodech 1. a 2.

Zaměstnání malého rozsahu

U zaměstnání malého rozsahu došlo ke změně v tom smyslu, že v letech 2009 – 2011 byl zaměstnanec při výkonu zaměstnání malého rozsahu nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 000 Kč. S účinností od 1. 1. 2012 došlo ke zvýšení této rozhodné částky na 2 500 Kč, což platí i v roce 2014.

Pokud zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci více zaměstnání malého rozsahu, sčítají se příjmy ze všech těchto zaměstnání. Pokud úhrn těchto příjmů dosáhne alespoň 2 500 Kč, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění ze všech zaměstnání malého rozsahu. Postupuje se tedy obdobně jako v případě více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Za zaměstnání malého rozsahu může být též považováno zaměstnání, které netrvalo a ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. Vždy mějme na paměti, že za téhož zaměstnavatele se považuje i právní nástupce zaměstnavatele.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a zaměstnanců s povahou zaměstnání malého rozsahu jsou od 1. 1. 2014 identické, s jedinou výjimkou. Tato zaměstnání odlišuje hranice příjmů v kalendářním měsíci, potřebná pro vznik povinné účasti na nemocenském pojištění. Zatímco u dohody (resp. dohod) o provedení práce se musí jednat o částku příjmu převyšující 10 000 Kč, u zaměstnání malého rozsahu musí být dosaženo částky příjmu alespoň 2 500 Kč.

Za účelem předejít spekulativnímu chování zaměstnavatelů se u obou těchto zaměstnání musí při posuzování účasti na nemocenském pojištění započítávat příjmy zúčtované po skončení zaměstnání. Pokud zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci příjem po skončení takového zaměstnání, považuje se pro účely nemocenského pojištění tento příjem za příjem zúčtovaný do toho kalendářního měsíce, v němž doba zaměstnání skončila.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči OSSZ

U zaměstnání malého rozsahu (jakož i u dohody o provedení práce) se s účinností od 1. ledna 2014 mění lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen oznámit nástup takového zaměstnance po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec poprvé splnil podmínky účasti na nemocenském pojištění, a to do 20. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce (do konce roku 2013 mohl oznamovat nástup do zaměstnání až do konce následujícího měsíce). Skončení zaměstnání se oznamuje do 8 dnů po dni, v němž zaměstnání skončilo. Jestliže by lhůta pro oznámení o skončení zaměstnání uplynula dříve než lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel skončení zaměstnání až s oznámením o nástupu do zaměstnání.

Omezení nároku na dávky

Zaměstnání malého rozsahu je svým charakterem zaměstnáním doplňkovým, ze kterého i v případě příjmu 2 500 Kč nebo vyššího zaměstnanci neplyne plnohodnotné zajištění, na které mají nárok zaměstnanci účastní nemocenského pojištění v plném rozsahu. To znamená, že ze zaměstnání malého rozsahu:

• - neplyne ochranná lhůta,
• - nevzniká nárok na ošetřovné ani nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jde-li o zaměstnankyni. Zaměstnanec má nárok na tyto dvě dávky pouze v případě, že v tom dni, od něhož byl uznán práce neschopným nebo v němž nastupuje na peněžitou pomoc v mateřství, je účasten nemocenského pojištění.

Z hlediska zdravotního pojištění však mají takové osoby nárok na rozsah hrazených služeb podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy mohou mít po dobu trvání zaměstnání malého rozsahu řešen svůj pojistný vztah zařazením v některé z kategorií, uvedených v bodě týkajícím se dohod o pracovní činnosti (viz dále).

II. Částka 2 500 Kč ve zdravotním pojištění

Jak jsem již výše poznamenal, pojem zaměstnání malého rozsahu zdravotní pojištění nezná, neboť povinnost placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance vzniká tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, tedy v situaci, kdy je jí zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP. Výjimku představují osoby vyjmenované v ustanovení v bodech 1. – 7. § 5 písm. a) ZVZP, přičemž u taxativně vyjmenovaných skupin osob existuje přímá vazba na výši dosaženého příjmu:

• - v bodě 3. u osob činných na základě dohody provedení práce, kde se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, pokud příjem přesáhne 10 000 Kč,
• - v bodech 4. – 6., kde rozhoduje částka 2 500 Kč. Osoby zde uvedené jsou pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci v případě dosažení příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší, kdy se jedná o tři následující skupiny:

1. Osoby zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti