Když chceme někoho o něčem přesvědčit, jako bychom mu
říkali: Váš názor je špatný a já jsem tady od toho, abych ho opravil nebo
vyměnil za lepší. To je poněkud riziková věta, ať již je vyslovena, nebo jen
naznačena. Je na zvážení, zda se jí raději nevyhnout. Tradiční přesvědčování má
totiž moc nejen přesvědčovat, ale i odrazovat.
Lidé si většinou cení svých názorů a zásad, ať je
jejich hodnota jakákoli. Často na nich dokonce lpí, jakoby názory byly součást
jejich bytosti. A když jim někdo byť jen naznačí, že jsou i jiné názory a že
některé z těch jiných se mohou blížit pravdě víc než ten jejich, přiměje je to
zpravidla k tvrdé obraně vlastních přesvědčení, nikoli k tvořivému hledání
pravdy.
Chyba je, že se nezajímáme o to, zda ten člověk má na
tu věc nějaký názor a pokud ano, jaký ten názor je a co je na něm dobrého.
Právě to bychom asi měli…