dnes je 4.12.2022

Input:

DOPADY DAŇOVÉ REFORMY VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

25.10.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Reformní „batoh“ přinese od 1. ledna 2008 řadu novinek v daňové oblasti. Velmi významné změny lze očekávat také v oblasti zdravotního pojištění. I v případě, že vynecháme nejdiskutovanější opatření - zavádění regulačních poplatků u léků a lékařů - stále „zbývá“ množství změn souvisejících s odvodem pojistného na zdravotní pojištění. Těmto změnám sice není věnována taková mediální pozornost jako hlavním tématům reformy, přesto jde o změny značného rozsahu a dopadů a je namístě se s nimi seznámit.

1. HLAVNÍ OKRUHY ZMĚN

     Změny, které mají dopad na odvod pojistného na zdravotní pojištění, přinášejí novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (pozn.: zdravotní část nebude v tomto textu rozebírána) a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

     Nejpodstatnějšími změnami jsou:

  • změny v okruhu osob, které jsou považovány za zaměstnance,

  • zavedení maximálního vyměřovacího základu.

     Pro úplnost budou uvedeny další změny:

  • upřesnění ve stanovení vyměřovacího základu zaměstnanců,

  • zrušení povinnosti osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) podávat potvrzení o podání daňového přiznání,

  • poskytování informací plátcům pojistného a zakotvení splátkových kalendářů,

  • vyčíslení výpočtových konstant pro stanovení záloh a vyměřovacích základů.

     Poslední bod nesouvisí přímo s reformami, ale na mnoha místech se počítá s konkrétními částkami, proto i v tomto textu bude na závěr proveden souhrn dopadů včetně vyčíslení částek, které jsou již nyní známy.

2. ROZŠÍŘENÍ OKRUHU ZAMĚSTNANCŮ

     Zásadním způsobem se mění okruh osob, které jsou považovány za zaměstnance. Dochází k odklonu od nemocenského pojištění. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

     Pojem zaměstnanec pro účely zdravotního pojištění má nyní výrazně blíže pojmu zaměstnanec, který je definován v § 6 odst. 2 ZDP. Se záměrem omezit výjimky od daní z příjmů byla upravena definice pojmu zaměstnavatel. Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 ZDP, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

     Pro účely plnění oznamovací povinnosti je pro jednotlivé případy zaměstnání v § 8 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. stanoven dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání den ukončení zaměstnání. Pokud není stanoveno jinak, považuje se za den nástupu do zaměstnání den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.

Nové skupiny zaměstnanců

     Nově se tak za zaměstnance považují (bez výjimky - pokud jim plynou příjmy podle § 6 ZDP) například:

  • členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad atd.),

  • zaměstnanci činní na základě mandátní smlouvy dle obchodního zákoníku,

  • zaměstnanci činní na základě příkazní smlouvy podle občanského zákoníku,

  • likvidátoři,

  • prokuristé apod.

     Do určité míry zůstala zachována vazba na nemocenské pojištění. Je tomu tak v případech, které jednoznačně stanoví zákon.

Výjimky

     Z pravidla, podle něhož je zaměstnancem každá fyzická osoba, které plynou příjmy podle § 6 ZDP, platí celkem sedm výjimek. Vedle případů, kdy plynou pouze příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jde o dvě samostatné výjimky a další čtyři výjimky jsou vázány na nemocenské pojištění.

     Samostatné výjimky jsou:

  • dohody o provedení práce,

  • žáci nebo studenti, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku.

     V případech, kdy zůstala zachována vazba na nemocenské pojištění, je podmínkou dosažení tzv. započitatelného příjmu - tj. částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění. Jde o tyto případy:

  • osoba, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (dále jen „ zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“),

  • člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován,

  • osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti,

  • dobrovolný pracovník pečovatelské služby.

3. MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

     V reformních opatřeních dochází k zavedení stropů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Na rozdíl od výše popsaného kroku mohou někteří zaměstnanci a spolu s nimi zaměstnavatelé na zastropování výrazně ušetřit. Výše maximálního vyměřovacího základu se stanoví na celý kalendářní rok ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Tato výše je shodná pro zdravotní i sociální pojištění. Přesto nemusí být dosaženo maxima ve stejný okamžik - právě z důvodu odklonu zdravotního pojištění od nemocenského.

     Pro rok 2008 vychází maximum na 1 034 880 Kč. Maximální vyměřovací základ se stanoví pro celý kalendářní rok, tj. nezkracuje se a ani se neposuzuje v jednotlivých kalendářních měsících jako čtyřnásobek průměrné mzdy. Maximum je platné i pro OSVČ i pro případné souběhy více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti.

     V průběhu kalendářního roku (tj. v roce 2008) lze stropování realizovat vždy jen u zaměstnavatele, u něhož úhrn vyměřovacích základů přesáhl maximum. Jednotliví zaměstnavatelé nemohou v průběhu kalendářního roku vyměřovací základy sčítat (pro účely stanovení maximálního vyměřovacího základu postupují samostatně). Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec dosáhne maxima (i z více vztahů platných pro tohoto zaměstnavatele), přestává odvádět pojistné. Vyměřovací základ u tohoto zaměstnavatele je po zbytek kalendářního roku nulový. Zaměstnavatel tak neodvádí ani částku strhávanou za zaměstnance (třetina pojistného), ani částku za zaměstnavatele (dvě třetiny pojistného). Přestává se také zvyšovat daňový základ pro účely stanovení „superhrubé mzdy“.

Příklad č. 1

Akciová společnost má svého ředitele, který je zároveň předsedou představenstva. Po celý rok 2008 bude za funkci ředitele pobírat 40 000 korun měsíčně a z titulu předsedy představenstva mu bude plynout 60 000 Kč.

V obou vztazích jde pro účely zdravotního pojištění o zaměstnání a pojistné odvádí ze součtu obou příjmů. V prvních deseti měsících roku odvede zaměstnavatel pojistné ze 100 000 Kč. V listopadu již zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu a zaměstnavatel odvede jen z vyměřovacího základu:

vyměřovací základ za listopad = 1 034 880 Kč - (10 x 100 000 Kč) = 34 880 Kč

Za prosinec již zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění neodvádí. Zaměstnance však neodhlašuje (pokud neukončil zaměstnání) a započítává jej i do přehledu o platbě pojistného.

     Pokud je maximálního vyměřovacího základu dosaženo v souběhu více zaměstnání, vzniká přeplatek v důsledku

Nahrávám...
Nahrávám...