V Evropské unii jsou nejnižší rozdíly v životní
úrovni mezi občany, což je dáno především ekonomicko-sociální vyspělostí.
Světovou chudobou (jeden dolar na den) jsou postiženi pouze lidé, kteří si sami
zvolili život na okraji společnosti (tj. nechtějí ani pobírat sociální dávky,
které jsou všude v EU vyšší než měřítko světové chudoby).
NahoruSVĚTOVÁ CHUDOBA = DOLAR NA DEN
„Chudým občanem“ v EU je ten, jehož měsíční příjem
nedosahuje 60 % mediánu (v některých studiích průměrné mzdy) v daném státě.
Chudoba v členských zemích Evropské unie je proto rozdílná od chudoby v
rozvojových zemích světa, kde lidé umírají hlady či přežívají za složitých
životních podmínek. S rostoucí průměrnou mzdou ve všech evropských zemích (což
je však především důsledek zvyšování příjmu nejlépe finančně ohodnocených
zaměstnanců) se současně zvyšuje počet pracujících, kteří se dle definice
Eurostatu považují za „chudé“. Např. v Německu žije 3,4 milionů „chudých“
pracujících.
Mimo členské země Evropské unie vykazují nulovou
světovou chudoba další vyspělé země světa, jako např. USA, Kanada, Austrálie,
Japonsko, Jižní Korea, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Island, Chorvatsko, ale
také Saudská Arábie, Omán či Alžírsko nebo Maroko. Nejvíce lidí žijících za
dolar denně z hodnocených zemí je v Africe, první neafrická země je Nikaragua,
která se dělí o deváté místo s Ghanou a Burkina Faso (45 % lidí žijících za
dolar denně).
NahoruEVROPANÉ BOHATNOU
Ekonomika EU je výkonná a Evropané bohatnou. S
ekonomickým růstem země se zvyšuje životní úroveň občanů, současně se však
rozevírají příjmové nůžky. Počet dolarových milionářů rok od roku roste,
rovněž však přibývá lidí pracujících za podprůměrnou mzdu. Průměrná mzda je tak
v současné době pro většinu občanů nedosažitelná. Hodnoty mezd nejlépe
vydělávajících občanů výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále
méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.
K porovnání míry nerovnosti slouží Giniho index,
který nám udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím
jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli
by všichni občané stejně vysokou „výplatu“ a neexistovala by tak mzdová
nerovnost. Čím vyšší je Giniho index, tím se zvyšuje rozdíl mezi průměrnou
mzdou a mediánem.
NahoruNEJVYŠŠÍ ROZDÍLY JSOU V PORTUGALSKU
V Evropské unii jsou mzdové rozdíly nejnižší na světě,
naopak nejvyšší jsou v Namibii (index 71), JAR (59) a Paraguay (57). Jenom pro
porovnání si uvedeme další mimoevropské vyspělé země světa: USA (45), Kanada
(33), Japonsko (38), Austrálie (35), Korea (36), Rusko (41). Ve světě je přitom
více než 80 % bohatství světa v rukou necelých 20 % lidí.
Rodinný příjem 10 % nejlépe situovaných Čechů je
pětkrát vyšší než příjem 10 % nejhůře situovaných lidí. V…
