dnes je 1.7.2022

Input:

PODPŮRČÍ DOBA V PŘÍKLADECH

24.5.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Nemocenské se poskytuje od prvního dne pracovní neschopnosti až do ukončení pracovní neschopnosti, nebo do uznání invalidity či částečné invalidity - nejdéle však po dobu jednoho roku. Této době říkáme doba podpůrčí.

     Počítá se od prvního dne pracovní neschopnosti, a to i v případě, že zaměstnanec toho dne část směny již odpracoval, a tudíž nemocenské pobíral jen po zbylou část směny, a také od prvního dne i v případě, že zaměstnanec např. onemocněl v době své neplacené dovolené a po tuto dobu mu nárok na nemocenské nevznikl. Podstatné totiž je, že mu vznikla a byla vystavena pracovní neschopnost. Obdobně k takovým situacím může dojít u případů, kdy pracovní neschopnost vznikla za okolností, kdy nárok na nemocenské je vyloučen (alkohol, rvačka), či během doby vazby.

     Nepříjemnou, ale nezbytnou povinností je sledování podpůrčí doby tak, aby nemocenské bylo poskytováno nejdéle po tuto dobu a nedošlo k jejímu překročení. Proto je nutné provádět tzv. zápočet předchozích období pracovní neschopnosti, spadající do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti, a tyto doby z podpůrčí doby vyloučit. Tyto doby se vylučují v rozsahu, který stanovil zákon o nemocenském pojištění, tj. při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby již zmíněná předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti, a naopak se tato období nezapočtou:

  1. jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo

  2. jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem. Pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění.

PŘÍKLAD Č. 1

Zaměstnanec ukončil dlouhodobý pracovní poměr dne 30. 6. 2007. Ochranná lhůta trvala 42 kalendářních dnů a uplynula 11. 8. 2007. Tento den zaměstnanec onemocněl a doručil do organizace pracovní neschopnost.

Dávky nemocenského pojištění náleží, jestliže podmínky byly splněny v době pojištění nebo sice až po jeho skončení, avšak v ochranné lhůtě. Protože podmínky pro přiznání nemocenského byly v uvedeném případě splněny v ochranné lhůtě, byť v posledním dnu jejího trvání, získá zaměstnanec nárok na nemocenské.

     Pro splnění podmínky trvání zaměstnání aspoň šest měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti se nevyžaduje, aby se jednalo o nepřetržité zaměstnání v jedné stejné organizaci, ale započítává se celková doba zaměstnání ve všech organizacích. Je také nerozhodné, zda zaměstnanec fakticky pracoval. Důležité je, že mu trvalo zaměstnání, zakládající účast na nemocenském pojištění.

     Při výkladu k podpůrčí době je třeba ještě připomenout ty případy, kdy zaměstnanec vykonává souběžně práci v několika zaměstnáních zakládajících účast na nemocenském pojištění a kdy mu sice dávky nemocenského pojištění náleží z každého takového zaměstnání a nárok na tyto dávky se rovněž v každém zaměstnání posuzuje samostatně, ale podpůrčí doba, tj. doba, po kterou se poskytuje nemocenské, se musí sledovat ve všech souběžně vykonávaných zaměstnáních.

PŘÍKLAD Č. 2

Zaměstnanec pracuje ve firmě AB řadu let. V roce 2006 vyčerpal v pracovní neschopnosti pro infarkt od 1. 8. 2006 do 20. 12. 2006 celkem 142 kalendářních dnů. Pak se jeho zdravotní stav natolik upravil, že si od 6. 2. 2007 ještě k hlavnímu zaměstnání sjednal dohodu o pracovní činnosti u organizace CD. Dne 26. 3. 2007 byl hospitalizován pro další infarkt, a proto mu od tohoto dne byly vystaveny dvě pracovní neschopnosti pro

Nahrávám...
Nahrávám...