dnes je 29.3.2024

Input:

PRÁCE Z DOMOVA - jeden z flexibilních pracovních režimů

12.7.2007, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

     V souvislosti s rozšiřováním možností uplatnění lidí v pracovním procesu se dnes setkáváme (zatím především v západoevropských zemích) se změnami v oblasti organizace pracovní doby. Hovoří se o zavádění tzv. flexibilních pracovních režimů. Mezi ně patří například pružná pracovní doba, práce na částečný úvazek, sdílené pracovní místo, zhuštěná pracovní doba či již v názvu zmiňovaná práce z domova.

     Tento typ práce z domova musíme však odlišit od práce doma, kdy pracovník, nedochází vůbec na své pracoviště, firmě je v podstatě jedno, kdy a kde pracuje, a je hodnocen pouze za odvedenou práci. Naopak práce doma, jako jeden z flexibilních režimů práce, má svá pravidla. Předpokládá aktivní komunikační možnosti - telefon, fax a počítačovou síť, pracovník musí být dosažitelný v dohodnuté době, pravidelně se účastní porad apod. Zároveň však poskytuje pracovníkovi jistotu pracovního poměru a nárok na zaměstnanecká práva.

     Proč práce z domova? Vede k tomu jak snaha zaměstnavatelů přizpůsobovat pracovní dobu okamžité potřebě pracovního procesu či trhu, tak i tlak ze strany zaměstnanců, kteří stále více oceňují možnost aktivně ovlivňovat organizaci svého času. Jedním z posledních dlouhodobých trendů pracovního života jsou totiž zvyšující se nároky na čas a pracovní zátěž. Výkon zaměstnání se stává stále více stresující záležitostí. V této souvislosti se ukazuje jako výhodné, když zaměstnanci mají možnost spolurozhodovat o organizaci práce a času. To má pozitivní efekt na jejich motivaci. Například podle vyjádření ředitele britské konzultační společnosti podávají nejlepší pracovní výkony právě lidé s flexibilními úvazky. Podobně i v call centru Centrica ve Velké Británii je díky využívání práce z domova (týká se třetiny zaměstnanců) fluktuace zaměstnanců o 5 - 10 % nižší než průměrná fluktuace v call centrech a produktivita firmy o 30 až 40 % vyšší než u standardního call centra.

     Do centra pozornosti se stále častěji dostává také potřeba slaďování rodinného a pracovního života. Obvykle se o tomto tématu hovoří zejména v souvislosti s uplatněním žen. Stále totiž v řadě zemí přežívá stereotypní pojetí ženské a mužské role a jejich fungování na základě komplementarity. Zároveň je však doprovázeno (v našich podmínkách již tradičně) vysokou zaměstnaností žen. Ženy jsou pak zatíženy starostí o rodinu - péčí o děti a vykonáváním domácích prací - které jim značně ztěžují možnost realizovat se v pracovní oblasti. Přitom se dnes ukazuje, že větší využití potenciálu ženské pracovní síly může být pro zaměstnavatele velkým přínosem. Harmonizaci pracovního a soukromého života však dosud brání nejrůznější překážky včetně nedostatečných služeb v oblasti poskytování péče o děti, finančních faktorů, kariérních překážek, rizik ztráty kvalifikace, obtíží při návratu do zaměstnání i již zmíněné stereotypní představy o ženské roli.

     Pro usnadnění harmonizace práce a soukromého života existuje v zahraničí rozmanitá nabídka tzv. programů work-life balance. Příkladem může být bankovní společnost HSBC ve Velké Británii, která se stala díky pracovním podmínkám přátelským rodině zaměstnavatelem roku 2005 (Family Friendly Employer of the Year 2005). HSBC rozvíjí firemní politiku zaměřenou na podporu rodiny již několik let a zaměřuje se především na podporu péče o děti zaměstnanců. Všichni zaměstnanci mají právo zažádat si o flexibilní formu pracovní doby. Kromě toho společnost přizpůsobila svou technologii tomu, aby personál mohl pracovat jak v kanceláři, tak i z domova. Podle

Nahrávám...
Nahrávám...