dnes je 16.8.2022

Input:

Příběhy k zamyšlení - Meč a štít

27.3.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V království byly zvykem boje, v nichž soupeři měli meč a štít. Umíralo v nich mnoho mužů, jiní utržili strašné rány. Useknuté prsty byly ještě malá daň. Krátce a dobře - boje s meči a štíty byly pro celou říši zdrojem zoufalství a ztrát. Když už takřka nebylo muže zdravého, rozhodl se král celý ten sport či vášeň - nebo co to vlastně bylo - prostě zakázat. Povolal všechny výrobce mečů a všechny výrobce štítů a oznámil jim, že ztrestá každého, kdo bude dále vyrábět svůj artikl.

     „Dovol mi poznámku, moudrý králi!“ ozval se jeden výrobce štítů. „Morálka meče je přece úplně jiná než morálka štítu! Meč útočí, ale štít chrání! Meč zraňuje, meč zabíjí! Štít brání! Meč a jenom meč je strůjcem všeho zla! Výrobu mečů rozhodně zakaž, ale výrobu štítů bys měl podpořit!“

     To krále zmátlo, protože výrobce štítů byl velmi výmluvný. Po krátké úvaze dal zakázat výrobu mečů, ale podpořil výrobu štítů. V říši zavládl požehnaný klid.

     Výrobci štítů třeli bídu s nouzí. Velmi záhy však neviditelná ruka trhu, které žádný meč neusekl prsty, vynalezla krátká kopí. Výroba této nové zbraně už se sama postarala o to, aby šel nadbytek štítů na odbyt. Kopí zabíjela mnoho mužů, další mrzačila, krátce a dobře - boje s kopím a štítem byly pro celou říši zdrojem zoufalství a ztrát. Když už takřka nebylo muže zdravého, rozhodl se král ... a tak dál a dál a dál.

     Tohle je jedna z nejošidnějších morálních otázek vůbec. Všichni chceme věřit, že

Nahrávám...
Nahrávám...