Chudý rolník se každou volnou chvilku učil se svým
Mistrem. Jednou Mistr řekl: Můj milý, máš narozeniny. Rád bych Ti splnil
nějaké přání. Řekni si, o cokoli chceš! Žák se dlouho zdráhal, namítal, že mu
nic nechybí, až nakonec poprosil o jednu rupii. Mistr vzal křídu a napsal na
zeď velkou jedničku. Ode dneška najdeš každé ráno pod polštářem jednu
rupii.
Od toho dne se muži vedlo lépe. Dokonce se mohl i
oženit, takže není divu, že s Mistrem trávil méně času. Za rok měl další
narozeniny. I letos Ti rád splním přání! řekl Mistr. Co bys chtěl? Víš,
Mistře, čekáme dítě. Jedna rupie denně je málo. Mistr za jedničku připsal
velkou nulu. Ovšem. Ode dneška najdeš denně deset rupií.
Do roka žák rozšířil hospodářství a Mistr opět
připsal na zeď nulu. Se stovkou rupií na den už rolník mohl podnikat. A když za
rok přibyla další nula, nakoupil stroje, pořídil si novou ženu, měl mnoho
starostí a mnoho nepřátel. K Mistrovi už neměl čas chodit. Přesto pokaždé v den
narozenin Mistr zdesetinásobil svůj dar.
Jednoho dne pohlédl žák do zrcadla a spatřil
nemocného starce. Jeho čas se kvapem krátil a on cítil, že se v životě nic
nenaučil a nic nechápe. Ztěžka usedl u Mistrových nohou. Udělal jsem chybu,
Mistře. Za všechno může ta jedna prokletá rupie, o kterou jsem si kdysi řekl.
Prokletá rupie? Snadná pomoc, té rupie Tě zbavím. Sám uvidíš, co Ti v životě
zbylo.
Mistr…