Mistr byl předvolán k soudci, aby se zpovídal z
toho, že jeho výklady jdou nesprávným směrem. Rádcové vladaře již několikráte
poukazovali, že učenec si příliš troufá. V soudný den si mistr vzal knihu
předků, posadil se obráceně na svého osla a vydal se do soudní síně. Na soudní
jednání se toho dne vypravil i vladař se svými rádci. A všichni, vladař, soudce
a rádcové s přísedícími mohli spatřit, jak k nim učenec přijíždí na oslu
obráceně posazený a rovnou pod jejich okna.
Snad nemohlo být pro soudce pádnějšího argumentu, že
učenec postupuje jinak, než by měl. Vyvolal mistra, aby vstoupil do síně a
přednesl svou řeč plnou logických důkazů a příkladů dosvědčujících provinění
pomýleného učence. Po ní se optal mistra, co k tomu chce dodat. Mistr se
uklonil vladaři a pak se obrátil k soudci: Velectění, když jsem k vám
přijížděl na svém oslu, v jakém jsem seděl směru?
Soudce se zaradoval, že pověst mistra o jeho důvtipu
hodně přeháněla a že si říká o odpověď, kterou bude obtížně vyvracet:
Samozřejmě, že jsi seděl ve špatném směru.…