dnes je 1.7.2022

Input:

PŘÍBĚHY K ZAMYŠLENÍ - Vyřezávaná krabička

5.6.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Šel jeden starý doktor lesem. Byl to mrzout a od lidí čekal jen podlost. Vtom spatřil v blátě ležet nahatého chlapíka.

„Zachraň mě!“ prosil ho nešťastník. „Lupiči ze mě div nevytloukli duši! Teď nic nemám, vždyť sám vidíš, že jsem jako vyplivnutá pecka, ale brzy se Ti dobře odvděčím!“

„Moment, moment!“ zavrčel nerudně doktor. „Já jsem opravdový doktor, ne nějaký hej počkej! Já chci za léčení deset zlaťáků!“

„Zaplatím!“ sliboval chlapík. „Jen už mě proboha z toho bláta vytáhni!“

Doktor ho vzal k sobě domů a opravdu mu rány vyléčil. Konečně ho musel pustit. Pacient se hned nazítří vrátil a podával mu nějakou dřevěnou krabičku.

„Na, doktore, to je můj dárek! Ze samé vděčnosti jsem Ti vyřezal krabičku. Pohleď! Na víko jsem Ti vyřezal Děkuji!“

Když to doktor slyšel, mohl ho vzít čert. Však jsem věděl, že ta holota mi nezaplatí, a ještě mě chce odbýt nějakou pitomou krabičkou! „Já Ti dám krabičku! Já Ti dám děkuji!“ zařval rudý vzteky. „Slíbil jsi mi deset zlatých! Já chci deset zlatých a ten krám si můžeš strčit za klobouk!“

Chlapík váhavě pokrčil rameny. „Jak myslíš, doktore. Chceš deset zlatých, dám ti deset zlatých. Tady jsou!“ Otevřel krabičku, v níž bylo tisíc zlatých, dal z nich doktorovi deset a zbytek i s krabičkou si zase odnesl.

     Už Sigmund Freud říkal, že za psychoanalýzu se musí platit, protože jinak ztrácí léčebnou

Nahrávám...
Nahrávám...