Při koučování se často začíná analýzou silných a
slabých stránek. Pak je otázka, co s tím dál podniknout. Dobrá rada říká:
soustředit se na silné stránky, rozvíjet je, posílit je a maximálně využít.
Tato taktika má dvě výhody:
Podmínkou úspěchu ovšem je, aby mezi slabými stránkami
koučovaného nebylo něco, co by se dalo řešit a co mu jinak může podrážet nohy v
úsilí o zlepšování účinnosti své práce.
Alternativní taktikou je nejprve se podívat na slabé
stránky koučovaného z tohoto pohledu:
zda o nich má koučovaný skutečně dobrý přehled;
zda některou ze svých slabých stránek před koučem
nezamlčuje;
zda mezi jeho slabými stránkami je něco, co jeho
spolupracovníkům (nebo i nadřízenému) je zjevné, co jim vadí a co by se dalo
relativně snadno řešit.
Z těchto tří bodů je zřejmé, že má-li mít analýza
slabých stránek smysl, není možné ji ponechat jen na tom, co koučovaný sám ví o
svých slabých stránkách a co přizná. Je prospěšné dohodnout se s koučovaným na
získání zpětné vazby od spolupracovníků a od nadřízeného.
Uvedu příklad z praxe. Při skupinovém koučování mistrů
…