dnes je 1.7.2022

Input:

Sociomapování - nástroj ke zvyšování efektivity týmů

22.5.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Představte si, že můžete vstoupit do krajiny, kterou netvoří pohoří, vody a města, ale vztahy lidí ve Vašem týmu. Když se v ní procházíte, stejně jako při procházce v krajině přírodní, máte možnost vidět věci podrobně a zblízka, ale může se Vám taky stát, že se ztratíte. Pro takové případy je dobré mít mapu, která umožní zorientovat se a určit, kde jsou důležitá místa a kterým směrem se vydat.

     Mapa vztahů, resp. vzájemných vazeb lidí ve vašem týmu se nazývá Sociomapa a svou podobou v podstatě odpovídá mapě přírodní krajiny. Jen na ní místo nejvyšší hory vidíte, kdo nejvíce v týmu komunikuje, tok řek nahrazuje zobrazení komunikačních kanálů, které je třeba posílit, namísto domů, vesnic a měst Vám z mapy vystupují jednotliví členové týmu a podskupiny, které se v rámci něj vytvářejí. Pomocí Sociomapy tak na chvíli odhlédnete od detailů, které před sebou při procházení krajinou běžně vidíte, a začnete vnímat celkový obraz, abyste se pak nakonec mohli k detailům znovu vrátit, ale s hlubším a jasnějším porozuměním.

MÝTUS SYNERGIE

     Lidé pracují od začátku času ve skupinách, počínaje lovci mamutů, konče pracovním týmem v dnešních organizacích. Důvodem je předpoklad, že týmy dokážou pracovat efektivněji jako samotní členové týmu. Typickým obsahem přednášek o práci v týmu je představení konceptu synergie (často spojené se vzorcem 1 + 1 = 3), který má poukázat na to, že tým lidí dokáže vytvořit víc než pouhý součet toho, co dokážou jednotliví jeho členové. Pravda o efektivitě týmů ale, k nepříjemnému překvapení mnoha manažerů, není tak optimistická, jak by se mohlo zdát.

     Psycholog Latané a kolegové provedli v sedmdesátých letech zajímavý výzkum - nechali skupiny o různé velikosti vymýšlet nápady k řešení jednoduchých problémů. Jednou z jejich hypotéz bylo, že existuje optimální velikost týmu, ve které ještě dostanou všichni slovo, a zároveň bude dostatečně stimulující, takže tato skupina vymyslí víc nápadů než jednotlivci ponechaní vymýšlení nápadů o samotě. Výsledky potvrdili předpoklad - čím větší skupina, tím víc nápadů bylo vymyšleno, když ale vydělili počet nápadů velikostí skupiny, k jejich překvapení zjistili, že počet nápadů na osobu s velikostí skupiny klesá. Jinými slovy - nejefektivnější je, když lidé provádějí brainstorming každý sám. Jak to je možné?

     Latané a kolegové popsali tento fenomén jako ztrátu produktivity a zjistili, že z výkonu členů skupiny ukrojují minimálně dvě věci - tzv. sociální ulévání (ztráta motivace přispívat do skupiny, když míra ulévání jednotlivců není zjistitelná) a koordinační náklady. Od té doby bylo provedeno mnoho výzkumů, dle kterých se zdá, že výkon skupiny jen ve výjimečných případech překročí součet výkonu jednotlivců - naopak, odhaduje se, že až 60 % výkonu je ztraceno (25 % uléváním se, 35 % koordinací). Tyto výzkumy vytlačili rovnici 1 + 1 = 3 do proslovů motivačních řečníků. Správně by pak tato rovnice měla znít 1 + 1 = 1,4.

CO JE EFEKTIVITA SKUPINY?

     Koordinace týmu lidí není jednoduchý úkol. Kromě neustálého vyhodnocování práce jednotlivců musíte hlídat správnou návaznost a propojení jednotlivých členů týmu, jejich komunikaci a spolupráci. Komplexnost tohoto úkolu ale nespočívá jenom v tom „udržet to všechno v hlavě“, ale také v tom, jak všechny tyto údaje a procesy měřit. Takovýto nelidský úkol řeší část manažerů lidsky - řídí týmy intuitivně a občas hasí nějaký ten požár. Tento lidský přístup ale nebylo možné použít v kriticky důležitých misích, jako například vesmírné lety nebo armádní jednotky, a právě zde leží počátky vývoje Sociomapování - metody umožňující měřit, zobrazovat a sledovat změny v pracovních skupinách.

CO JE TO SOCIOMAPOVÁNÍ?

     Sociomapování je metoda umožňující analýzu složitých systémů, která je založena na teorii fuzzy množin a analýze sociálních sítí. Metoda Sociomapování byla vyvinuta v roce 1993 Radvanem a Kamilem Bahbouhovými původně jako nástroj pro predikci vývoje skupinové dynamiky v exponovaných týmech v rámci projektů Evropské vesmírné agentury a Armády ČR. Za téměř patnáct let vývoje byla využita v mnoha situacích, kdy bylo třeba analyzovat složité systémové vztahy od úrovně malých skupin až po celé populace.

     Sociomapování jako analytická metoda zahrnuje systém nástrojů, které umožňují diagnostikovat strukturu a fungování pracovních týmů. Tyto nástroje umožňují sledovat mimo struktury vzájemných vazeb také změny v čase, např. po intervenci nebo v průběhu rozvoje týmu. Díky potenciálu odhalení skrytých struktur a vztahů uvnitř složitých systémů a schopnosti analyzovat dynamiku změny nachází metoda Sociomapování praktické využití v oblastech, jako je analýza spolupráce v týmu, toky v komunikačních sítích, budování týmu, management znalostí, mapování atmosféry, důvěry a podobně. Sociomapování nejčastěji v praxi slouží manažerům jako nástroj pro podporu diagnostiky a strategického řízení pracovních týmů.

CO JE SOCIOMAPA?

     Sociomapa je způsob vizualizace komplexních dat o týmu, který připomíná krajinu, a proto pro interpretaci lze použít stejná pravidla jako pro orientaci v mapě (viz obr. 1).

  • Na Sociomapě je každý člen týmu reprezentován jedním bodem, resp. svojí pozicí na mapě, která vyjadřuje jeho pozici

Nahrávám...
Nahrávám...