dnes je 4.12.2022

Input:

Stanovení a používání průměrného výdělku v praxi

10.5.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer
1. Právní úprava

     Má-li být v pracovněprávních vztazích (pracovní poměr, dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr) použit průměrný výdělek, postupuje se při jeho zjištění podle § 351 až 362 zákoníku práce. Znamená to, že nově je postup výpočtu průměrného výdělku stanoven kogentně a nepřipouští možnost odchýlit se od závazného postupu ani v kolektivní smlouvě, ani ve mzdovém předpisu. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud není pracovněprávním předpisem stanoveno jinak.

2. Způsob zjišťování průměrného výdělku

     Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, pokud zaměstnanec odpracoval v rozhodném období alespoň 21 pracovních dnů. Hrubou mzdou nebo platem se rozumí mzdová a platová plnění za výkon práce. Za mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného hodinového výdělku považuje i odměna z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Do započitatelného příjmu pro výpočet průměrného výdělku se tedy nezapočtou veškeré náhrady mzdy (platu), odměna za pracovní pohotovost (není výkonem práce) a též odměny, které zaměstnavatel poskytl z jiného důvodu, než je výkon práce (například odměna k jubileu 50 let, k odchodu do důchodu, sociální výpomoc apod.).

     Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Do odpracované doby se tedy zahrnuje i práce přesčas, pokud za ni nebylo poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.

Příklad č. 1

Předpokládejme, že zaměstnanec byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí a odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou čerpal ve výši 4 dnů, jeden den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 29 920 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 1 780 Kč.

     Výpočet průměrného hodinového výdělku: 29 920 : 501,5 = 59,66 Kč/hod.
Hodinový průměrný výdělek činí 59,66 Kč.

Příklad č. 2

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou. V březnu 2007 odpracoval práci přesčas v rozsahu 32 hodin, přičemž souhlasil s poskytnutím náhradního volna. Z provozních důvodů však nebylo možné náhradní volno poskytnout, a tak byl zaměstnavatel povinen za práci přesčas poskytnout mzdu včetně příplatku za práci přesčas do tří měsíců po vykonání práce přesčas. Tento mzdový nárok zúčtoval proto zaměstnanci v červnu 2007. Mzda za práci přesčas včetně odpracovaných hodin za práci přesčas (32 hodin) bude započtena při výpočtu průměrného výdělku k 1. 7. 2007.

     Pokud zaměstnanec vykonává práci u téhož zaměstnavatele na základě několika pracovněprávních vztahů (např. pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém takovém vztahu samostatně.

3. Započítávání odměn za delší časové období

     Je-li zaměstnanci zúčtována mzda (plat) za delší časové období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy a ostatní části se započítají do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době.

Příklad č. 3

Zaměstnanec odpracoval ve čtvrtletí, v němž nominální fond pracovní doby (jeho předpokládaná pracovní doba) činil 520 hodin, pouze 480 hodin. Základní mzda činila 38 500 Kč. Zúčtovaná pololetní odměna činila 17 200 Kč.

Výpočet průměrného výdělku:
38 500 + (17 200 : 2 x 480 : 520) = 38 500 + 7 938,46 = 46 438,46 Kč
46 438,46 : 480 = 96,75 Kč

Druhá část odměny (17 200 : 2 = 8 600 Kč) se zahrne do výpočtu průměrného výdělku v dalším období s ohledem na odpracovanou dobu v tomto dalším čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v dalším čtvrtletí odpracuje pouze 250 hodin, za které náleží mzda ve výši 20 050 Kč, bude průměrný výdělek činit:
20 050 + (8 600 x 250 : 520) = 20 050 + 4 134,62 = 24 184,62

24 184,62 : 250 = 96,74 Kč

4. Rozhodné období

     Rozhodným obdobím je, až na výjimky uvedené dále, předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí a takto zjištěný průměrný výdělek platí po celé toto období.

     Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí, ovšem za podmínky, že byl odpracován alespoň 21 pracovní den.

Příklad č. 4

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. 2006 a do konce roku 2006 odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 16 500 Kč.
Průměrný hodinový výdělek činí:
16 500 : 192 = 85,94 Kč.

     Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen určit tzv. stálou mzdu. Pro určení výše stálé mzdy je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

Příklad č. 5

Zaměstnavatel po dohodě se zaměstnanci uplatní konto pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. března 2007. Pro stanovení výše stálé mzdy jednotlivých zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. 2006 do 28. 2. 2007.

     Odchylně je stanoveno rozhodné období u dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je sjednána jednorázová splatnost odměny. V takovém případě je rozhodným obdobím celá doba, po kterou provedení sjednaného pracovního úkolu trvalo.

Příklad č. 6

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. 2007 do 31. 5. 2007 s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:

leden 80 hodin 15 000 Kč 
únor 80 hodin 15 000 Kč 
březen 88 hodin 15 000 Kč 
duben 0 hodin 15 000 Kč 
květen 84 hodin 15 000 Kč 

Průměrný hodinový výdělek k 31. 5. 2007 bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí 2007.

Výpočet: 15 000 x 3 : 248 = 181,45 Kč/hod.
V případě, že bude sjednána jednorázová splatnost odměny ve výši 75 000 Kč, pak průměrný výdělek k 31. 5. 2007 bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. 2007 do 31. 5. 2007 a bude činit: 75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky (182,04 - 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti odměny.

5. Průměrný výdělek ve vztahu k minimální mzdě

     Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. To platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku.

     S účinností od 1. 1. 2007 činí základní sazba minimální mzdy 8 000 Kč měsíčně a 48,10 Kč za hodinu při 40 hodinové týdenní pracovní době.

Příklad č. 7

Zaměstnanec je v roce 2007 odměňován hodinovou mzdou ve výši minimální mzdy a pracuje v rámci třísměnného provozu s týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny týdně. Jeho výše minimální mzdy bude činit:
48,10 Kč x 40 : 37,5 = 51,31 Kč/hod.

K 1. 1. 2007 se také bude zjišťovat průměrný hodinový výdělek, který se bude používat pro pracovněprávní účely po celé I. čtvrtletí. Pokud zjištěný průměrný hodinový výdělek (z rozhodného období 4. čtvrtletí 2006) bude nižší než 51,31 Kč, bude zaměstnavatel povinen zvýšit průměrný hodinový výdělek na tuto minimální výši.

Analogicky se bude postupovat u zaměstnanců s jinou výší stanovené týdenní pracovní doby (např. při 38,75 hod. týdně u dvousměnných provozů).

Příklad č. 8

Zaměstnanec je odměňován měsíční formou mzdy ve výši minimální mzdy (8 000 Kč) a stanovený rozsah týdenní doby je 37,5 hodiny. Jeho průměrný hodinový výdělek k 1. 1. 2007 činí 48,95 Kč. V měsíci lednu bude čerpat dovolenou. Vzhledem k tomu, že výše hodinové minimální mzdy 48,10 Kč je vázána na stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin, bude nutné upravit tuto hodinovou výši minimální mzdy podle stanovené týdenní pracovní doby, tj. 48,10 x 40 : 37,5 = 51,31 Kč. Pro účely náhrady mzdy bude použit průměrný výdělek odpovídající výši minimální mzdy, a proto za jeden den dovolené v rozsahu 7,5 hodiny bude zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši 51,31 x 7,5 = 384,83 Kč.

6. Pravděpodobný výdělek

     Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 den, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek můžeme stanovit několika způsoby:

  1. z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období,

  2. z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance,

  3. z hrubé mzdy nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Příklad č. 9

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. března. Od 5. 3. do 20. 3. byl v pracovní neschopnosti. Jeho tarifní mzda činí 9 000 Kč a nadtarifní složky jsou stanoveny ve výši 20 % tarifní mzdy. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně. Zaměstnavatel zvolil pro výpočet pravděpodobného průměrného hodinového výdělku postup, kdy při výpočtu započítává do mzdy i nadtarifní složky mzdy.

Výpočet pravděpodobného výdělku:
9 000 + 1 800 = 10 800 Kč
(tarifní mzda + nadtarifní složka) = celková pravděpodobná výše mzdy

10 800 : 4,348 : 40 = 62,097 Kč/hod., po zaokrouhlení 62,10 Kč/h,
kde:
- 4,348 je průměrný počet týdnů v měsíci,
- 40 je stanovená týdenní pracovní doba.

V případě čerpání dovolené v průběhu 2. čtvrtletí se použije pravděpodobný hodinový výdělek ve výši 62,10 Kč a náhrada za dovolenou se poskytne za 8 hodin. Kdyby měl zaměstnanec ve 2.čtvrtletí snížen úvazek na l/2, pak náhrada mzdy činí 62,10 x 4 = 248,40 Kč za jeden den dovolené.

7. Postup při výpočtu průměrného hrubého měsíčního výdělku

     Od 1. 1. 2007 se průměrný výdělek zjišťuje zásadně jako hodinový, tzn., že již nelze stanovit směnový výdělek, který zvýhodňoval zaměstnance s větším objemem práce přesčas v rozhodném období.

     Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

Výpočet:

Průměrný počet dnů v roce: [366 + (3 x 365)] : 4 = 365,25 
Průměrný počet týdnů v roce: 365,25 : 7 = 52,1786 
Průměrný počet týdnů v měsíci: 52,1786 : 12 = 4,348 

Příklad č. 10

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 82,93 Kč a pracuje v rámci 40 hodinové týdenní pracovní doby. Průměrný měsíční výdělek činí: 82,93 x 4,348 x 40 = 14 423,19 Kč, po zaokrouhlení 14 424 Kč. (V souladu s § 142 ZP se mzda zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Analogicky bude postupováno i v případě měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely.)

8. Postup při výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku

     Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

     Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vystavit zápočtový list i zaměstnancům pracujícím na základě dohody o pracovní činnosti. Na žádost zaměstnance zaměstnavatel vystaví údaj o čistém průměrném výdělku na samostatném listu.

Příklad č. 11

Předpokládejme, že zaměstnanec požádal zaměstnavatele o čistý průměrný měsíční výdělek a jeho pracovněprávní náležitosti byly následující: dohoda o pracovní činnosti trvala od 1. 3. 2007 do 31. 8. 2007, odměna byla vyplácena pravidelně měsíčně a rozsah sjednaného úkolu byl v průměru ve výši 20 hodin týdně. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Na zápočtovém listě bude uveden průměrný měsíční výdělek odvozený z průměrného hrubého měsíčního výdělku zjištěného z průměrného hodinového výdělku k 1. 7. 2007. Odměny vyplacené za duben až červen 2007 činily 36 000 Kč a odpracováno bylo 250 hodin.

Průměrný hodinový výdělek činí: 36 000 : 250 = 144 Kč
Průměrný měsíční hrubý výdělek:
144 x 4,348 x 20 = 12 522,24 Kč, po zaokrouhlení 12 523 Kč
Pojistné na ZP:
12 523 x 4,5 % = 563,54 Kč, po zaokrouhlení 564 Kč
Pojistné na ZP:
12 523 x 8 % = 1 001,84 Kč, po zaokrouhlení 1 002 Kč
Základ daně: 12 523 - 564 - 1 002 = 10 957

Nahrávám...
Nahrávám...