V Poslanecké sněmovně se nachází novela zákoníku práce a některých dalších zákonů. Podívejme se na její obsah.
Novelou (sněmovní tisk 663) dochází především k promítnutí požadavků směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU zavedením nového mechanismu stanovování minimální mzdy a nastavením opatření na podporu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, jednak dochází i k dalším změnám zákoníku práce, které s transpozicí citované směrnice vůbec nesouvisejí.
POŽADAVKY SMĚRNICE SOUVISEJÍCÍM S PŘIMĚŘENOU MINIMÁLNÍ MZDOU
Citovaná směrnice ukládá v článku 5 členským státům se zákonnými minimálními mzdami, aby zavedly nezbytné postupy a kritéria ke stanovování a aktualizaci zákonných minimálních mezd, přičemž se takové stanovování a aktualizace minimálních mezd musí řídit kritérii nastavenými tak, aby podpořila jejich přiměřenost s cílem dosáhnout důstojné životní úrovně, omezit chudobu pracujících, podporovat sociální soudržnost a vzestupnou sociální konvergenci a snížit rozdíly v odměňování žen a mužů.
Je dobré hned v úvodu v dané souvislosti upřesnit, že zmíněná směrnice nestanovuje žádný konkrétní vzorec výpočtu minimální mzdy, ani nesměřuje ke snaze o nastavení jednotného způsobu výpočtu minimální mzdy v členských státech Evropské unie, ani nestanovuje nějakou nejnižší výši minimální mzdy. Stanovuje pouze rámcové požadavky a obligatorní kritéria, kterých se musí jednotlivé členské státy při zavedených postupech stanovování minimální mzdy držet a vymezit je jasným způsobem v příslušných vnitrostátních předpisech, přičemž mohou rozhodnout o relativní váze těchto kritérií s přihlédnutím ke svým vnitrostátním sociálně-ekonomickým podmínkám. Mezi tato kritéria směrnice řadí například kupní sílu minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj.
Směrnice rovněž ukládá členským státům, aby zajistily účinné zapojení sociálních partnerů do stanovování a aktualizace zákonných minimálních mezd, a aby přijaly taková opatření, která zajistí, že minimální mzda bude pravidelně a včas aktualizována.
NOVÝ VALORIZAČNÍ MECHANISMUS STANOVOVÁNÍ MINIMÁLNÍ MZDY
Podle navrhované právní úpravy by se nově měla výše minimální mzdy určovat jako součin predikce průměrné hrubé měsíční mzdy na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Predikci průměrné mzdy bude určovat Ministerstvo financí, a to tak, že vždy do 31. 8. roku, který předchází roku, na který má být minimální mzda stanovena, vyhlásí hodnotu predikované průměrné mzdy.
Hodnotu koeficientu bude stanovovat vláda prostřednictvím svého nařízení, a to po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Hodnota koeficientu bude stanovena na dvouleté období, a to i tak, že pro každý kalendářní rok daného období může být stanoven odlišný koeficient pro výpočet minimální mzdy. Hodnota takového koeficientu bude neměnná s výjimkou situace, kdy dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro stanovení cílené relace novela zákoníku práce ukládá vládě při aktualizaci parametrů valorizačního mechanismu vždy v nařízení vlády zohlednit analýzu základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj).
Vzhledem k hodnotě koeficientu se v popisované novele zákoníku práce vyslovuje požadavek, že se výpočet minimální mzdy má stanovit tak, aby její výše byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. Pojem „přiměřená výše minimální mzdy” je poměrně neurčitý, i proto zákonodárce tuto neurčitost omezuje prostřednictvím stanovení tzv. „referenční hodnoty” v podobě 47 % průměrné hrubé mzdy.
V novele zákoníku práce je tedy nastaven mechanismus valorizace minimální mzdy, který neobsahuje žádné konkrétní parametrické nastavení. Parametrické nastavení bude realizováno nařízením vlády a každé dva roky bude docházet k aktualizaci parametrů na základě analýzy hodnotící přiměřenost minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak každoročně svým sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. září vyhlásí pro následující kalendářní rok konkrétní výši minimální mzdy vypočtenou na základě zákoníkem práce určeného mechanismu a nařízením vlády stanoveného koeficientu pro výpočet minimální mzdy.
Základní měsíční sazba minimální mzdy pro příslušný kalendářní rok tedy bude odvozována od aktuální predikce výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) na následující kalendářní rok publikované ministerstvem financí a koeficientu pro výpočet minimální mzdy stanoveného vládou pro daný kalendářní rok v takové výši, aby minimální mzda dosahovala v běžném roce vytyčené cílené relace minimální a průměrné mzdy.
Tzn., v zákoníku práce bude stanoven mechanismus výpočtu minimální mzdy, přičemž v něm budou definovány podmínky stanovení koeficientu pro výpočet minimální mzdy, frekvence stanovení tohoto koeficientu, i nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti, tj. kupní síly zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj. Stanovení koeficientu pro výpočet minimální mzdy je v daném intervalu (každé dva roky) bude úkolem vlády prostřednictvím prováděcího předpisu v podobě nařízení vlády. Ministerstvo práce a sociálních věcí pro tento účel vypracuje analýzu přiměřené úrovně minimální mzdy a na základě toho navrhne po projednání se sociálními partnery cílenou relaci (např. 47 % průměrné hrubé mzdy). Vláda následně nařízením stanoví koeficient pro výpočet minimální mzdy, který přibližně umožní dosažení stanoveného cíle a tím zajistí přiměřenou úroveň minimální mzdy s přihlédnutím k orientační referenční hodnotě. Další dva roky bude aplikován tento stanovený koeficient, který automaticky zvýší úroveň minimální mzdy v závislosti na aktuální predikci průměrné mzdy. V posledním roce vláda po vyhodnocení přiměřené úrovně minimální mzdy (zohlednění povinných kritérií) znovu stanoví koeficient pro výpočet minimální mzdy na další období.
Shora popsaný mechanismus by se v praxi mohl projevit již…
