dnes je 25.2.2024

Input:

Vnitřní firermní předpis o provádění kontrol dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance

5.1.2009, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut
1. Vzor směrnice

Zaměstnavatel............................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)

zastoupený...................................................

K zajištění jednotného postupu při provádění kontrol dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vydávám tuto

směrnici

o postupu při provádění kontrol dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti

  1. Podle § 192 zákoníku práce je zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, povinen zaměstnavateli umožnit kontrolu dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, a to v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Podle § 64 zákona o nemocenském pojištění je tento zaměstnanec (pojištěnec) při kontrole povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, oznámit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl, předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele předem o změně místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

  2. Místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které zaměstnanec (pojištěnec) sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt. Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí zaměstnanec (pojištěnec) pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře.

  3. Kontrolu podle bodu 1 jsou oprávněni provádět tito pověření zaměstnanci: ........................................ (uvést pověřeného zaměstnance - např. zaměstnance personálního útvaru, zaměstnance kontrolního útvaru).

  4. Kontrolu provádějí pověření zaměstnanci z vlastního podnětu nebo na základě žádosti ............................................... (např. přímého nadřízeného dočasně práce neschopného zaměstnance).

  5. Před provedením kontroly si zaměstnanec pověřený provedením kontroly vyžádá od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek. Zároveň si ověří, zda .................................... (např. personálnímu útvaru, nadřízenému zaměstnanci) dočasně práce neschopný zaměstnanec neoznámil změnu místa pobytu.

  6. Při provádění kontroly pověřený zaměstnanec respektuje právo dočasně práce neschopného zaměstnance na ochranu osobnosti, občanské cti, lidské důstojnosti a právo na nedotknutelnost obydlí. Pověřený zaměstnanec je oprávněn požádat práce neschopného zaměstnance o předložení rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a je-li toho nezbytně třeba, též o prokázání totožnosti. O provedené kontrole a jejím výsledku pověřený zaměstnanec sepíše záznam, který předá ............................. (např. vedoucímu kontrolního útvaru, vedoucímu personálního útvaru).

  7. Pokud pověřený zaměstnanec při kontrole zjistí, že se dočasně práce neschopný zaměstnanec nezdržuje v místě pobytu, o provedené kontrole a jejím výsledku sepíše záznam, který neprodleně předá .......................... (např. vedoucímu kontrolního útvaru, vedoucímu personálního útvaru) k dalšímu opatření.

  8. ......................... (uvést příslušného zaměstnance - např. vedoucí kontrolního útvaru, vedoucí personálního útvaru) vyzve dočasně práce neschopného zaměstnance, který se v době kontroly nezdržoval v místě pobytu, aby se dostavil k projednání záležitosti a sdělil důvody své nepřítomnosti v místě pobytu.

  9. O tom, že došlo k porušení léčebného režimu, a o případném snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy (platu) rozhoduje ....................................... (např. ředitel společnosti, vedoucí personálního útvaru).

  10. V případě, že došlo k porušení léčebného režimu, vyhotoví .......................................... (např. personální útvar, kontrolní útvar) o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu doručí zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem: ........................................

.........................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance

2. KOMENTÁŘ

     Od 1. ledna 2009 má podle § 23 zákona o nemocenském pojištění nárok na nemocenské pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní. Z uvedeného vyplývá, že za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec nemá nárok na nemocenské. V těchto dnech zaměstnance zčásti finančně zabezpečuje zaměstnavatel.

     Podle § 192 zákoníku práce zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Náhrada mzdy však zaměstnanci přísluší jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského. Zaměstnavatel při splnění výše uvedených podmínek však poskytuje podle zákoníku práce náhradu mzdy (platu) dočasně práce neschopnému zaměstnanci až od 4. dne, neboť náhrada mzdy nebo platu dočasně práce neschopnému zaměstnanci nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, přísluší náhrada mzdy (platu) i za první 3 dny karantény. Je samozřejmě možné dohodnout (v kolektivní smlouvě, smlouvě se zaměstnancem) nebo stanovit vnitřním předpisem, že náhrada mzdy (platu) bude poskytována i za první 3 dny pracovní neschopnosti, popřípadě že náhrada mzdy (platu) bude poskytována až do výše průměrného výdělku podle § 356 odst. 1 zákoníku práce.

     Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci v této době náhradu mzdy (platu), má právo provádět kontrolu. V případě, že zaměstnanec poruší v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Kontrola prováděná zaměstnavatelem však není neomezená. Zaměstnavatel může kontrolovat jen to, co mu dovoluje § 192 odst. 6 zákoníku práce a zákon o nemocenském pojištění.

     Podle § 196 zákoníku práce zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování těchto svých povinností.

     Podle § 65 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění

Nahrávám...
Nahrávám...